Crude – The Incredible Journey of Oil

Ropa – její úžasná cesta

Dokument, který je k dispozici online. Netýká se ani tak zlomu, ale hlavně vzniku ropy a naší závislosti na ní.

Jen tak na okraj posílám odkaz na článek o pokračujícím nárůstu ceny uranu - před několika měsíci 100$/libra, dnes okolo 125$. Elektrická energie z jádra tak bude také nemálo nákladnou záležitostí (pokud vůbec bude k dispozici dost paliva).

P. S. Konečně budu poněkud méně pracovně a studijně vytížen, takže se to snad zanedlouho odrazí i na frekvenci mých příspěvků.

Stanifordova závěrečná analýza Ghawaru

Tuto naprosto zásadní práci by si měl každý projít (je to na řadu hodin). Sám se k tomu dostanu nejdříve o víkendu. Ve zkratce však Stuart Staniford dochází k závěru, že severní část Ghawaru (produkce okolo 3 900 000 bbl./den) je na pokraji nebo již v první fázi sestupu z plateau a v horizontu současnost - maximálně dekáda lze očekávat rapidní poklesy v rozmezí 10 - 15%. Tomu, že sestup již začal, nasvědčuje pokles produkce KSA zhruba o 1 000 000 barelů/den za poslední rok, horečná aktivita v tvorbě nových vrtů, stejně jako neplnění dodávek nasmlouvaných s asijskými zákazníky. Produkční data z příštích měsíců rozhodně napoví mnohé.

Král králů umírá bez dědice. O budoucnosti životního stylu, který dnes vedeme to mluví výmluvnou řečí.

Nejnižší rezervy potravin za 50 – 100 let

Globální potravinová krize na obzoru.

Ministerstvo zemědělství USA vydalo svoji první projekci globální poptávky a nabídky po obilninách v nadcházejícím období 2007 – 2008. Ministerstvo předpovídá, že zásoby klesnou na ekvivalent 53 dní – nejnižší úroveň za sedmačtyřicetileté období po které existují záznamy.

„Ministerstvo předpokládá, že globální zásoby obilnin klesnou na nejnižší zaznamenanou úroveň. Dále je pravděpodobné, že kromě válečného období, nebyly zásoby takto nízko za posledních sto let, možná déle,“ prohlásil ředitel výzkumu Národní farmářské unie Darrin Qualman.

A co více, rok 2007 – 2008 bude sedmým rokem z posledních osmi, v nichž světová produkce obilovin zaostala za poptávkou. Tento souvislý pokles snížil rezervy na polovinu – ze 115 dnů zásob v roce 1999 – 2000, na současnou úroveň 53 dnů. „Svět soustavně selhává ve snaze vyprodukovat tolik obilovin, kolik spotřebovává,“ řekl Qualman. A dodal: „Současné problémy s rezervami nejsou výsledkem krátkodobého výkyvu počasí nebo ojedinělého problému s produkcí: takto nízké zásoby jsou výsledkem soustavného sestupného trendu.“

K tenčícím se zásobám obilovin, se také přídávají potíže v oblasti světového rybolovu. Zprávy v renomovaných časopisech jako Science nebo Nature tvrdí, že 1/3 oceánského rybolovu kolabuje, 2/3 to budou v roce 2025 a oceánský rybolov fakticky přestane existovat v roce 2048. Produkce potravin z moře se hroutí, produkce na pevnině je pod obrovským tlakem,“ dodává Qualman.

Poptávka po potravinách rapidně roste. Celosvětově je prosazován severoamerický - na mase založený styl stravování, vycházející z chovu hospodářských zvířat. Přeměna krmných obilnin v maso znamená výměnu 3 – 7 kil obilných proteinů za 1 kilo masných proteinů. Světová populace má přitom vzrůst během následujících desetiletí o 2,5 miliardy lidí. „Každých šest let vzroste světová populace o ekvivalent populace Severní Ameriky a my se pokoušíme nakrmit tyto lidi, rostoucí počet hospodářských zvířat a teď i naše auta, vše ze stagnující rozlohy zemědělské půdy. Nikdo by neměl být překvapen, že produkce potravin nedokáže držet krok,“ řekl Qualman.

Qualman říká, že souběžně probíhající potíže v oblasti omezené efektivity hnojiv, prohlubující se nedostatek vody, klimatické změny, degradace a ztráty orné půdy, nárůst populace, rostoucí spotřeba obilnin při krmení hospodářských zvířat a rostoucí používání biopaliv znamenají, že jsme v počáteční fázi vyostřující se potravinové krize.

A varuje, že žádná snadná řešení nejsou k dispozici. „Pokud budeme nadále pokračovat v tom, co děláme, pokud se pokusíme vyrobit, spotřebovat a vyvážet více potravin, za použití většího množství hnojiv, vody a chemikálií, jenom tím problémy zhoršíme. Místo toho potřebujeme přehodnotit naš vztah k potravinám, k jejich výrobě, zpracování a distribuci. Potřebujeme posílit celý systém produkce potravin všude po světě. Různorodost, odolnost a udržitelnost je klíčem,“ uzavírá Qualman.

Naprostý souhlas.

Amen.

Prameny: http://briarpatchmagazine.com/news/?p=441

Několik poznámek (zejména k cenám benzínu)

Benzín v USA dosáhl díky rekordně dlouhé sérii poklesů zásob průměrné ceny vyšší než 3$ za galon. Po 12 týdnech poklesu rezerv byl tento trend minulý týden konečně přerušen nárůstem o 400 000 barelů. To nic nemění na faktu, že zásoby jsou okolo 7% pod dlouhodobým průměrem a v hrubých obrysech odpovídají úrovni zásob po hurikánu Katrina (včetně ceny). Rezervní rafinační kapacita neexistuje a každý výpadek je okamžitě znát.

Trhy jsou nicméně z této zprávy ještě teď v transu (asi jako vesničané v Dárfuru, když po třech měsících hladu konečně dorazí první kamión s potravinami). Do plného zahájení motoristické sezóny zbývá několik týdnů a je otázkou, zda v nich vůbec budou zaznamenány alespoň nějaké významnější nárůsty. Pokud by situace stagnovala nebo se dokonce horšila, zamíří ceny benzínu v USA ke 4$ za galon a v ČR v návaznosti na to ke 35 korunám za litr. V létě lze v důsledku toho očekávat mnohem výraznější cenové výkyvy než v roce 2006, kdy byla cena (pokud mě paměť neklame) kolem 32 korun za litr.

V případě, že se zmaterializuje některá z divokých karet (hurikánová sezóna již s předstihem tří týdnů začala první tropickou bouří na jihovýchodním pobřeží USA) – potom je nutné počítat s cenou 35 a více korun – dle závažnosti následků. Tak jako tak je zřejmé, že produkce benzínu jen obtížně drží krok se spotřebou a to přesto, že ta příliš neroste.

IEA vyzvala OPEC, aby vzhledem k předpokládanému růstu poptávky po ropě o 1,8% v roce 2007 přehodnotil své poslední snížení produkce, které ohrožuje zásoby suroviny v průmyslových zemích a ještě do léta produkci zvýšil. To se sice dobře říká, ale asi poněkud obtížněji realizuje, protože Saudové znovu odmítli zvýšit dodávky svým zákazníkům v Asii a dokonce se vyjádřili, že výrazné zvýšení produkce v budoucnu nebude díky nástupu alternativních paliv potřebné! Na někoho, kdo se má „topit“ v ropě poměrně zvláštní prohlášení.

V Nigérii se po zmanipulovaných volbách na plné otáčky roztáčí další kolo násilí v režii ozbrojených skupin s MENDem v čele. Po několika únosech zahraničních pracovníků z počátku měsíce byla 8. května vyhozena do vzduchu tři potrubí, což přinutilo italskou ropnou společnost ENI zastavit produkci dvou polí a vyřazeno tak bylo 150 000 barelů. A MEND slibuje prostřednictvím svého mluvčího další útoky, když prohlásil: „Do 29. května plánujeme zničit víc ropovodů než za celý minulý rok“. Celkový výpadek produkce způsobený odbojem se tak odhaduje na 700 000 – 900 000 barelů denně.

O vysokých cenách benzínu v USA a jejich závislosti na dodávkách z Evropy u nás média zatím neinformují – většina novinářů to pravděpodobně ani neví. Běžní občané tak zůstávají naočkováni řečmi o pumpařích mastících si kapsy a řada z nich tomuto zcela naivnímu, ale velmi jednoduchému „vysvětlení“ snad i věří. To, že rostoucí ceny benzínu v Evropě i ČR, jsou neodmyslitelně svázány s neschopností USA vyrobit si dostatek vlastního benzínu je zamlčováno - asi i proto, že by to u spotřebitelů nepřidalo, již tak značně pošramocené pověsti země, kde byla poslední rafinérie postavena před třiceti lety (většina je jich ale významně zmodernizována). Americké ropné společnosti si dobře uvědomují, kde bude jejich byznys za 10 – 15 let a proto se v USA (alespoň pokud je mi známo) žádné nové rafinérie, které jsou velmi drahou a dlouhodobou investicí ani neplánují.

S tím jak se cena přehoupne přes 30 korun za litr a pravděpodobně bude i nadále stoupat se jistě dočkáme dalších „zasvěcených“ komentářů proč tomu tak je. Každopádně mě „oficiální“ vysvětlení pravidelně pobaví. Nechci nikomu z našich věhlasných analytiků napovídat, ale jestli to není tím, že dříve než se naplno projeví Peak Oil, (za)klepe na dveře jeho mnohem menší bratříček Peak Gas(oline). Každopádně USA a s nimi i zbytek světa vstupuje do hlavním motoristické sezóny s minimálním polštářem pro případ jakýchkoliv potíží v sektoru s benzínem a nezbývá než doufat, že se žádná z divokých karet nezhmotní, ale to může (a nemusí) vydržet rok, možná dva a co potom? Potom budeme hořce litovat, že naše národní hospodářství stojí a padá s produkcí aut a to bude naneštěstí jen začátek. Potom přijde pravé motoristické TSHTF – zvláště pokud nám pořádně celoplanetárně nezaprší a řepka, kukuřice, cukrová třtina (a já nevím co ještě lijeme do nádrží) díky tomu nevyroste. Potom budou plechovkáři stát v dlouhých kolonách u pump a závistivě sledovat jak mi to kolo jede bez benzínu.

P.S. Jakkoliv jsem auto moc nepoužíval ani v minulosti, tak teď jsem ho nepoužil pro osobní dopravu již několik týdnů a není to nijak hrozné. Hromadnou dopravou se lze dostat téměř všude (a levněji) a i na kole je to vcelku příjemné (pokud zrovna nejedete do příkrého stoupání). Rozhodně lze použití auta ve většině případů výrazně omezit – je to jen o pohodlnosti. A jak jste na tom s jejich používáním vy?