Bushův, Bernankeho a Paulsonův záchranný balík byl smeten ze stolu

Kdo dlouho hledí do propasti, toho propast pohltí.

Fridrich Nietzche

Záchranný plán nebyl Sněmovnou reprezentantů schválen. Bez nadsázky lze říci, že pro současný finanční systém nadešel soudný den. DJIA se zatím propadl podle agentury Bloomberg asi o 600 bodů, jiné zdroje uvádějí 400, 500, ale i 700 bodů. To co D. Orlov nazval ve svých 5 stádiích kolapsu fází 1 - finančním kolapsem se právě naplno realizuje. Během několika týdnů až měsíců vstoupíme do fáze 2, kterou je ekonomický kolaps. Další fází je kolaps politický, poté kulturní - rozpad společnosti a nakonec kolaps humanity. Doufejme, že tak daleko to v žádném případě nedojde a zastavíme se někde mezi fází 2 a 3. Ve skutečnosti ovšem v tomto zbývá jen víra, protože tohle je nezmapované území. Impérium dluhů se s třeskotem hroutí a jen Bůh ví co se bude dít dál. Příští dny jsou naprosto nepředvídatelnou záležitostí.

Otvírám prostor pro diskuzi.

Medvěd je v plné síle a začíná zuřit

Krize americké ekonomiky, která začala během léta 2007 bankrotem hypotečního ústavu New Century Financial, se podle předpokladů prohlubuje a začíná nabývat celosvětového rozsahu. Po rozsáhlých odpisech prakticky všech velkých amerických bank během 2. pololetí 2007, se potíže během celého roku 2008 nadále prohlubují, přičemž i přes rozsah současných problémů, je stále možné je považovat vzhledem k budoucnosti za v zásadě omezené.

Kolaps Bear Stearns v březnu 2008 a jeho převzetí JP Morgan Chase, lze považovat za startovní výstřel ohlašující pád první větší kostky pomyslného domina, které tvoří globální finanční systém. V červenci se zhroutila významná hypoteční banka a stavební spořitelna IndyMac, aby ji záhy následovalo několik menších amerických ústavů, jako třeba floridská First Priority Bank, kansaská Columbian Bank and Trust nebo nevadská Silver State Bank.

Do kvantitativně nové fáze vstoupil rozklad systému počátkem září 2008, kdy američtí daňoví poplatníci převzali prostřednictvím vlády pod svou správu finanční ústavy ručící za polovinu z 12 bilionů dolarů poskytnutých Američanům na hypotékách, tedy Fannie Mae a Freddie Mac, čímž bylo se vší pravděpodobností (přechodně) zabráněno rozpadu globálního finančního systému. Současná hypoteční krize se tak stala nejhorší hypoteční krizí v historii.

Růst, který následoval na trzích po oznámení této skutečnosti vydržel jediný den. Po zveřejnění katastrofické situace banky Lehman Brothers, jejíž akcie ztratily během týdne téměř veškerou svou hodnotu, byly veškeré zisky promptně anulovány.

V pondělí 15. září 2008 byla investiční banka Lehman Brothers po 158 letech existence odeslána do historie. Trhy reagovaly rozsáhlým výprodejem. DJIA se propadl o více než 500 bodů.

DJIA – 15. září 2008 (18:00 tamního času)

Kaskáda krachů začala nabývat na síle, když Bank of America oznámila, že přebírá pod svá křídla dalšího z řady potenciálních zkrachovanců, kterým byl podle očekávání Merrill Lynch. Sama Bank of America ovšem není zrovna v dobré kondici a možná si „včerejším“ nákupem hroutícího se ústavu snaží sama zajistit „zítřejší“ státní intervenci, protože s Merrillem bude vnímána jako příliš velká na to, aby byla ponechána vlastnímu osudu.

Tím však výčet finančních lodí, které byly podle zasvěcených zachyceny sílící gravitací černé díry globální finanční krize zdaleka nekončí. Plavidlům jako je AIG, Washington Mutual, Wachovia, Ambac nebo MBIA už údajně pomůže jen finanční deus ex machina.

Fakt, že největší americké banky zakládají speciální fond, do něhož každá vkládá 7 miliard dolarů, protože se nedostává likvidity, jakousi centrální minibanku ukazuje, že americký bankovní systém je fakticky insolventní, když odpisy v řádech miliard nebo desítek miliard dolarů, pokládají instituce, které ručí za stovky miliard a nebo rovnou za biliony dolarů.

Situace se horší i v řadě evropských zemí, Čína zpomaluje, Rusko napumpovalo do ekonomiky minulý týden přes 10 miliard dolarů, zbylé asijské trhy se propadají.

Fed má v rukávu ještě pár triků a ty bezpochyby vytáhne, aby současný ekonomický model ještě na pár chvil podpořil a to bez ohledu na to, že je tento v posledním tažení. Banky si tak mohou půjčovat skrze „krizové úvěrové okno“, přičemž jako zástavu mohou použít akcie a dokonce i vklady. Co se asi stane, až se cena těchto akcií propadne?

V konečném důsledku bude medvědovi předhozen opět daňový poplatník.

Centrální banky pumpují do systému likviditu, co jim síly stačí. Drží se tak strategie, kterou nastavil jeden z hlavních pachatelů současné krize - Mr. Bubble.


Jako všechny obdobné kroky za poslední rok a půl to z dlouhodobého hlediska nevyřeší nic, DEFLACE nakonec převáží, jenom to snad umožní systému jakž takž přežít dalších pár měsíců. Globální finanční systém je odepsaný, voda se přelévá přes vodotěsné přepážky, pumpy centrálních bank nám koupí čas, ale jen „minuty“. Ať uděláme cokoliv, finanční Titanik půjde ke dnu. Předtím ale dojde k důkladnému vyčištění peněženek daňových poplatníků.

To co historie označí za Druhou velkou depresi právě oficiálně začalo. Wall Street i zbytek světa čekají obrovské ztráty, mnohem větší než ty, které jsme dosud viděli. Nastupující recese přejde během několika let v depresi, kterou dopady ropného zlomu prohloubí a efektivně tak zabrání jejímu překonání. Ve stejnou dobu, kdy začne hlavní zdroj energie současné civilizace zřetelně docházet, se nebude dostávat investic, ani dostatečného počtu kvalifikovaných pracovníků v klíčových odvětvích, naopak rychle poroste společenská destabilizace spojená s chudnutím a stárnutím široké populace. Vlády populistů a demagogů, pro které bude tato situace živnou půdou, krizi v konečném důsledku jen vyhrotí. Víme dobře, v co vyústila minulá globální deprese.

Ohroženy jsou prakticky všechny americké banky a díky provázanosti systému se bude krize šířit dál. V zásadě tak je možné říct, že bezpečné banky přestávají existovat, takže až uslyšíte, že banky v ČR jsou dobře zajištěné a imunní proti všem poryvům krize, domyslíte si snadno, co to znamená.

Jakkoliv neočekávám v ČR bezprostřední problémy, je jen otázkou času, kdy bude naplno zasažena i naše ekonomika. Během Světové hospodářské krize, se dopady v ČSR projevily zhruba za rok, vrchol krize přibližně za 3 - 4 roky po krachu.

P. S. V příštích dnech jsou horkými kandidáty na krach AIG, Washington Mutual a Wachovia.

Zdroje: The Automatic Earth

Ostrá kontrakce růstu peněžní zásoby v USA nevěští pro Wall Street nic dobrého

Ačkoliv ještě před rokem jsem vzhledem k prudkému růstu peněžní zásoby, i vzhledem k minulým i současným reakcím Fedu věřil, že probíhající recese a z ní vzešlá budoucí 2. velká deprese budou mít hyper-inflační charakter, poukazuje vývoj za poslední rok a zejména údaje z posledních měsíců na ještě hrozivější variantu a to na DEFLACI!

Chápu, že v době, kdy je médii bez přestání skloňován opačný termín, to může znít jako nereálná možnost, ale posuďte sami následující údaje.

Růst peněžní zásoby v USA zaznamenal nejostřejší kontrakci v moderní historii. Údaje shromážděné skupinou Lombard Street Research, ukazují, že agregát M3 se propadl za červenec o téměř $50 miliard, což je největší měsíční propad od počátku moderních záznamů v roce 1959.

„Měsíční data za červenec ukazují, že růst široké peněžní zásoby se téměř zhroutil,“ prohlásil vedoucí monetární ekonom skupiny Gabriel Stein.

Na pětiměsíční bázi poklesla míra růstu M3 z téměř 19% v březnu na 2.1% v červenci. To je méně než inflace, což v realitě znamená kontrakci.

„Je to zjevně znepokojující. Lidé si buď nemohou půjčovat nebo si půjčovat nechtějí, i kdyby mohli,“ říká Stern.

Monetaristé poukazují na to, že to co je skutečně znepokojivé, je zejména rychlost poklesu, nikoliv jeho absolutní míra. Takto rychlé pohyby jsou extrémně řídké.

Celkový dluh ekonomiky USA dosahuje v současnosti rekordních úrovní, což zvyšuje obavy, že recese může odstartovat příkrou spirálu dolů.

Dluhy domácností tvoří nyní 131% čistých příjmů. Na vrcholu bubliny Dotcom to bylo 93%, 79% během nemovitostního boomu na konci 80. let a 62% na konci 70. let.

Agregát M3 zahrnuje jak hotovost, tak především širokou škálu dalších finančních instrumentů. Obvykle slouží jako indikátor předběžné výstrahy, předznamenávající zásadní změny ekonomiky a to přesto, že Fed učinil v roce 2005 kontroverzní rozhodnutí a přestal M3 publikovat s tím, že je v moderním finančním systému zastaralým a tedy nepotřebným indikátorem.

Monetaristé však trvají na tom, že změny v M3 jsou důležitým ukazatelem v pohybu cen aktiv a to přibližně šest měsíců do budoucnosti. Pokud tomu tak je, pak současný prudký pokles agregátu předznamenává pro Wall Street i pro americký trh s nemovitostmi chmurný podzim.

„Vždycky se najdou krátkodobé výchylky, ale z dlouhodobého hlediska se M3 opakovaně ukázal být dobrým vůdčím indikátorem,“ dodává Stein a varuje, že tříměsíční pohyby M3 mohou být vysoce volatilní.

Nakonec to není zase tak složité. Jako vždy během období ekonomického růstu, byl i v několika minulých desetiletích úvěr chápan a používán jako peníze. Jako takový byl zejména v posledních letech používán v obrovských objemech.

Ta doba je zdá se u konce a jediný způsob jak něco koupit bude brzy za použití peněz. Tím je ale míněna hotovost, zlato nebo stříbro, protože úvěry se postupně odebírají do finanční nicoty. To velmi pravděpodobně otřese strukturou současné ekonomiky a společnosti v samých základech.

Kamkoliv se dnes podíváte, zjistíte, že téměř vše je financováno na úvěr. Bez přístupu k úvěru nemůže dnes existovat 99% podniků a stejně tak nemohou fungovat vlády. Bez úvěru se koupě domů stanou pro většinu obyvatelstva nedostupné a realitní makléři i prodejci aut ohroženým druhem.

Paradoxem zůstává, že během nejostřejší kontrakce peněžní zásoby v historii USA mluví šéf Fedu, stejně jako ministr financí a veškerá média o inflaci, respektive stagflaci, jako o největším problému ekonomiky.

Nicméně, když se díváte na údaje o mizejících úvěrech a peněžní zásobě, je zřejmá jedna věc: Bez ohledu na to, jak definujete inflaci, nemůže nejostřejší kontrakce peněžní zásoby v historii existovat po jejím boku.

Podle pouček všech zavedených škol ekonomiky a jejich modelů je na 100% zřejmé, že takovýto typ kontrakce doslova křičí DEFLACE.

Inflace neznamená, že vzroste cena u několika typů produktů. Je to růst objemu peněz a úvěru vztažený k objemu zboží, které si za ně lze koupit.

Ve chvíli, kdy vlastníci ztrácejí $20000 – 30000 ročně na ceně jejich nemovitostí, kdy banky jsou na tom tak špatně, že mnohé už nemohou poskytovat půjčky, kdy společnosti ztrácejí biliony dolarů v odpisech a kvůli klesající ceně akcií a vlády přicházejí o peníze z daňových výnosů, investic a v rámci prodejů obligací, přece nedochází k expanzi peněžní zásoby. Dochází k pravému opaku.

Všichni jsme naočkováni obavou před hrozbou inflace a rizik, která přináší. Deflace je pro většinu v zásadě neznámým pojmem. Pokud bude vývoj pokračovat nadále v současných kolejích, tak se to dost brzy změní.

V moderních na úvěru založených ekonomikách může být deflační spirála způsobena zvyšováním úrokových sazeb centrálními bankami. Propad v peněžní zásobě vede k významně nižší dostupnosti úvěrů, která dále prohlubuje propad, který posléze vede k ostrému poklesu poptávky po zboží. S propadem poptávky přichází propad cen s tím, jak dochází k růstu zásob neprodaného zboží. To ústí v deflační spirálu, kdy ceny klesají níž, než jsou náklady na výrobu. Obchodní společnosti, které nejsou schopny dosáhnout ziskovosti bez ohledu na to, jak moc sníží ceny zboží krachují. Banky dostávají zpět aktiva, jejichž aktuální cena je značně nižší než původní výše úvěru (hypotéky) a pokud tato aktiva dále odprodají, jen prohloubí růst neprodaných zásob, což dále zhoršuje situaci. Ke zpomalení nebo zastavení deflační spirály sahají banky často k pozastavení splátek nebo exekucí problémových úvěrů. To je ale obvykle jen přechodné opatření, protože s tím musí banky omezit poskytování úvěrů, protože se samy dostávají do finančních problémů. To dále snižuje poptávku atd.

Když centrální banka sníží úrokové sazby na nulu, ztrácí možnost dále podporovat poptávku skrze snižování sazeb. Dojde-li k deflaci, vyžaduje to obvykle „zvláštní podmínky“ půjček při nulové úrokové sazbě (která může být ve skutečnosti vysokou úrokovou sazbou, vzhledem k negativní míře inflace), aby peněžní zásoba začala stoupat.

Speciální půjčkové „okno“ otevřel Fed před rokem a jeho účinnost byla před měsícem prodloužena do počátku roku 2009. Pravděpodobnost, že se toto okno zavře v roce 2009 je asi stejná, jako že americká armáda opustí Irák, tedy téměř nulová.

Fed již oznámil, že další směr vývoje úrokových sazeb bude nahoru, otázkou je jen datum. To bude znamenat dražší úvěr v situaci, kdy se peníze budou stávat méně dostatkovým artiklem, což je pro systém založený na expanzi úvěru katastrofální situace. ECB bude pravděpodobně paralelně úrokové sazby snižovat, což podpoří export EU, jelikož hodnota eura bude klesat. Dolar naopak půjde nahoru a to bude mít negativní dopady na americký vývoz, který drží krachující americkou ekonomiku alespoň částečně nad vodou. Pokud Fed opravdu zvedne sazby s odůvodněním boje s inflací, bude hrozit paradoxně deflační spirála, protože růst cen energií a potravin není projevem inflace (a už vůbec ne její příčinou, tou by byl růst peněžní zásoby), ale fundamentálním faktorem snižující se dostupnosti a tedy rostoucí nákladnosti energií. Ceny energií a s tím i řady produktů tak nadále dlouhodobě reálně porostou, bez ohledu na vývoj sazeb. Růstu cen ropy může do určité míry bránit recese a posléze 2. velká deprese. Korekce ceny tak sice mohou dosáhnout mnoha desítek (i více) procent, ale postupující propady dostupnosti ropy a zejména dopady ELM povedou k dalšímu a dalšímu obnovení růstu cen. Řada bank již krachuje a ještě mnohem víc jich zkrachuje v budoucnu. Bez přístupu k levnému úvěru nebude většina společností schopna fungovat, rostoucí nezaměstnanost, ceny základních životních potřeb (energie, potraviny) a stagnující a posléze klesající platy povedou k neschopnosti dlužníků splácet a v konečném důsledku k výše zmíněnému sestupu po deflační spirále. Kolaps celého systému růstu dluhů a růstu výroby, který bude v situaci snižující se dostupnosti energie nemožný, je pak logickým vyústěním.

Předchozí řádky jsou jen mou interpretací situace na základě uvedených zdrojů. Nejsem zcela přesvědčen o její 100% správnosti a očekávám kritiku, ale uvedené údaje považuji za logické. Nekonečný růst čehokoliv (včetně peněžní zásoby) je nesmyslný, z ideologie vycházející klam.

Zdroje: Sharp US money supply contraction points to Wall Street crunch ahead
The Automatic Earth

Připojuji anketu. Nad situací popřemýšlejte a rozhodně se nenechte ovlivňovat výše uvedenými odstavci.