Několik poznámek k WEO 2008 IEA

V následujícím textu jsou citace z WEO 2008 psány tučně, moje komentáře standardně.

Světový energetický systém se nachází na křižovatce. Dnešní globální trendy ve světové produkci a spotřebě energie jsou zřetelně neudržitelné a to jak enviromentálně, tak ekonomicky i sociálně. Ropa je pro svět životně důležitou surovinou a takovou i zůstane po mnoho příštích let a to i při realizaci těch nejoptimističtějších předpokladů o rozvoji a využití alternativních technologií. Referenční scénář předpokládá, že v období 2007 - 2030 bude do energetické infrastruktury globálně investováno více než $26 000 000 000 000, což je proti údaji z WEO 2007 nárůst o $4 000 000 000 000.

Je vysoce pravděpodobné, že tento objem finančních prostředků nebude v situaci probíhající 2. velké deprese k dispozici.

Světová produkce ropy (tekutých paliv) stoupne podle referenčního scénáře z 84 mbd v roce 2007 na 106 mbd v roce 2030. Těžba konvenční ropy vzroste v uvedeném období jen mírně – o 5 mbd, protože téměř všechna nová kapacita bude jen nahrazovat klesající produkci existujících polí. Většina čistého růstu celkové produkce tak bude tvořena NGL a nekonvenčními zdroji, včetně kanadských ropných písků. Saudská Arábie zůstane během projektovaného období největším světovým producentem, když její těžba stoupne z 10.2 mbd v roce 2007 na 15.6 mbd v roce 2030.

Graf 1 – Světová produkce ropy (tekutých paliv) podle referenčního scénáře IEA (zdroj WEO 2008 IEA)

Předpokládaná produkce tekutých paliv ve výši 106 mbd v roce 2030 je nereálně vysokým údajem, který je poplatný politické a ekonomické ideologii. Ač se jedná o významnou redukci proti minulému roku, kdy bylo uváděno 116 mbd v roce 2030, je zcela nejasné, odkud by tak rozsáhlé navýšení mělo přijít. Když se podíváte na graf 1, který uvádí nikoliv jen ropu, jak je chybně uvedeno, ale tekutá paliva vůbec, uvidíte, že téměř veškerý růst do roku 2030 má přijít ze sektoru nekonvenční ropy (cca 7 mbd) a zejména z oblasti NGL (cca 20 mbd). Ace ve svém World Oil Forecasts Including Saudi Arabia, Kuwait and the UAE - Update Feb 2008 píše o plató NGL v letech 2009 – 2011 ve výši přibližně 9.2 mbd a následném počátku mírného sestupu v srpnu 2011. Rozvoj těžby nekonvenční ropy v Albertě byl podle zpráv z minulých týdnů omezen v důsledku finanční krize a poklesu cen ropy. Při ceně ropy kolem $50 za barel je výroba syntetické ropy z ropných písků ekonomicky prodělečná. Cena ropy by se musela pohybovat kolem $85, aby byla těžba za současných podmínek zisková. V období 2020 – 2030 bude již nyní nízké EROEI nekonvenční ropy (ve srovnání s ropou konvenční) ještě nižší, respektive bude těžba v prostředí, kde jsou k dispozici již jen fosilní zdroje druhořadé kvality na samé hranici energetické návratnosti (pokud nebude za ní). Rozsáhlé energetické vstupy v podobě plynu a vody, které těžba tar sands vyžaduje snad netřeba připomínat. NGL má ve srovnání s konvenční ropou jen kolem 70% BTUs.

Produkce Saudské Arábie téměř jistě nikdy nepřesáhne 12 mbd a pravděpodobně dokonce ani 11 mbd. Těžba 15.6 mbd v roce 2030 spadá do kategorie zbožných přání.

Z celého grafu IEA je tak možné za víceméně spolehlivý údaj považovat jen oblast v současnosti produkujících ropných polí (tmavě modrá barva),

Produkce konvenční ropy mimo OPEC je ve fázi plató a začne klesat kolem poloviny příští dekády. Těžba ve většině zemí mimo OPEC je za zlomem a v majoritě zbylých zemí dosáhne vrcholu před rokem 2030.

Projektovaný růst v globální produkci ropy závisí na dostatečných a správně načasovaných investicích. Do roku 2030 je třeba uvést do provozu asi 64 mb denní těžební kapacity, což je téměř ekvivalent šesti dnešních Saudských Arábií. 30 mb denní kapacity je třeba do roku 2015. Zde spočívá vážné riziko, že nedostatek investic v tomto časovém rámci způsobí výpadky dodávek. Současná investiční vlna zvýší čistou těžební kapacitu v následujících dvou až třech letech a mírně zvýší rezervní produkční kapacity. Po roce 2010 však objem nově plánovaných těžebních projektů klesá.

Odkud by mělo přijít uvedených 64 mbd je opět nejasné. Saudská Arábie je jen jedna a navíc poněkud vytěžená. Většina polí je zde těžena 40 – 50 let.

Nové nálezy po celém světě zdaleka nekryjí současnou spotřebu a jsou na stále více nepřístupných místech vyžadujících rozsáhlé náklady v řádech miliard dolarů. Cena hlubokomořského vrtu se pohybuje v mnoha desítkách milionů dolarů. Ropnému průmyslu se nedostává investic, chybí dostatek kvalifikovaného personálu i vrtných souprav. Databáze megaprojektů zatím uvádí do roku 2015 novou produkci ve výši 20.6 mdb. Některé projekty pravděpodobně ještě přibudou, nicméně řada těch, které jsou dnes započítány bude v důsledku nedostatku investic zrušena. Markantní je pokles po roce 2012. Podotýkám, že minimální doba k dosažení plné produkce pole je cca 5 let, u problematických hlubinných ložisek, která dnes tvoří většinu nových nálezů to je nezřídka více než 10 let.

Databáze megaprojektů – celková nová předpokládaná produkce po letech

2009 – 5.056 mbd
2010 – 4.106 mbd
2011 – 3.690 mbd
2012 – 3.479 mbd
2013 – 2.143 mbd
2014 – 1.390 mbd
2015 – 0.735 mbd
2016 – 0.895 mbd

Odhad zbylých prokázaných rezerv ropy a NGL je 1.2 – 1.3 bilionu barelů (včetně 0.2 bilionu barelů nekonvenční ropy). Celkové těžitelné zdroje konvenční ropy, které zahrnují prokázané a pravděpodobné rezervy již objevených polí, růst rezerv a ropu, která ještě bude nalezena jsou odhadovány na 3.5 bilionu barelů. Pouze třetina, tedy 1.1 bilionu barelů, byla dosud vytěžena. Další z dlouhodobého hlediska potenciálně těžitelné ropné zdroje, včetně velmi těžké ropy, ropný písků a ropných břidlic, jsou odhadovány na 6.5 bilionu barelů. Pokud přidáme CTL a GTL (zkapalněné uhlí a plyn), dosahuje potenciál rezerv 9 bilionů barelů.

PR sekce IEA v praxi. Realistický je jen první uvedený údaj (1.2 – 1.3 bilionu barelů). Zbytek je slovní gymnastikou směle ignorující fyzikální zákony. Doporučoval bych IEA, aby se pokusila těžit ropné písky nebo dokonce ropné břidlice jen za použití energie touto těžbou získané. EROEI všech uvedených zdrojů je mnohem nižší než u konvenční ropy. Energetické, ekologické a ekonomické náklady těchto projektů jsou v prostředí s postupujícím nedostatkem konvenční ropy tak vysoké, že spolehlivě zabrání jejich efektivní realizaci. Tyto projekty se stávají neúnosně nákladnými ve všech uvedených oblastech již v současnosti. Jejich budoucí expanze je vysoce nepravděpodobná a dokonce i kdyby byly masově nasazeny, nemohou nikdy přinést dostatečné energetické výstupy, které by umožnily pokračování současného životního stylu. Ekologické dopady na biosféru planety by navíc byly katastrofální.

Odhadujeme, že pozorovaná průměrná vážená míra poklesu těžby polí za zlomem je v současnosti 6.7% ročně. Referenční scénář uvádí v roce 2030 míru poklesu 8.6%. Přirozený pokles produkce je asi o třetinu vyšší než pozorovaná průměrná vážená míra poklesu těžby, ačkoliv existují rozdíly v závislosti na regionu a míře investic, a globálně je odhadován na 9%. Referenční scénář předpokládá růst globální průměrné míry přirozeného poklesu těžby na 10.5% ročně v roce 2030. Rychlejší přirozená míra poklesu těžby si vyžádá nárůst investic do existujících polí (ke zpomalení přirozeného poklesu produkce) i do polí nových (kompenzujících klesající těžbu a kryjících růst poptávky) .

Zde bych jen poznamenal, že globální míra přirozeného poklesu těžby ve výši 10.5% ročně v roce 2030 je příliš optimistickým údajem.

Přes všechnu nejistotu si můžeme být jistí, že se svět energie bude v roce 2030 od současnosti velmi lišit. Globální energetický systém projde transformací, ale nutně ne takovou jakou bychom si přáli vidět. Čas nám dochází a jednat je třeba nyní.

Jednat bylo třeba již před dvaceti lety. V současné situaci, kdy rozklad finančního a ekonomického systému evidentně začal, je na podobné výzvy poněkud pozdě. Celkově na mě WEO 2008 působí značně schizofrenně. Na jedné straně poměrně alarmistické pasáže doplněné strašidelnými úrovněmi poklesu těžby a dramatického růstu globálních teplot způsobeného spalováním fosilních paliv, na druhé straně konejšivé pasáže o bilionech barelů, které jsou k dispozici a jen je třeba patřičně investovat do infrastruktury.

WEO 2008 tak činí dojem, že autoři si jsou vědomi hrozivosti situace, ale není pro ně myslitelné říci pravdu otevřeně a nahlas, a tak znovu jako v minulosti prezentují ten nejlepší možný scénář. Skutečnost již nelze úplně ignorovat, a proto jsou posuny vzhledem k minulosti značné, přesto stále nedostatečné.

Již teď je ale jasné, že práce, která obsahuje takové množství protikladných tezí může ke skutečnému řešení energetické krize přispět jen málo. Je to o to smutnější, že funkcí a posláním IEA je nejen takové krize s velkým předstihem predikovat, ale především předkládat vládám OECD účinné návrhy řešení. V tom ovšem IEA stejně jako ostatní globální instituce selhává.

Zdroje:
WEO 2008 Executive Summary
WEO 2008 – Key Graphs
The 2008 IEA WEO - The Oil Drum Initial Review