Tuesday, November 29, 2005

Největší kuvajtské ropné pole začíná vysychat

Jen před pár dny učinil vrcholný představitel kuvajtského ropného průmyslu Farouk Al Zanki zásadní prohlášení, když oznámil, že produkce druhého největšího ropného pole této planety začíná klesat. Burgan byl objeven v roce 1938 a komerční těžba byla zahájena už v roce 1946. Toto pole obsahuje více než polovinu ( 55 - 72 mld. bbl.) z udávaných 96,5 miliard barelů kuvajtských ropných rezerv. Al Zanki řekl, že se inženýři pokusili udržet stávající produkci ve výši 1,9 miliónu barelů denně, ale nakonec bylo rozhodnuto těžit v současnosti optimálních 1,7 miliónu barelů. Minulý týden přitom zpráva Mezinárodní agentury pro energie uvedla, že Burgan a okolní pole - Magwa a Ahmadi ( tzv. Greater Burgan ), budou v roce 2020 produkovat 1,64 miliónů barelů za den a v roce 2030 pak jen o málo méně, konkrétně 1,53 miliónu barelů za den. Je tohle realistický scénář? Osobně se domnívám, že těžko. Bohužel takto „kvalitní“ předpovědi jsou denně citovány ve světových médiích.

Tento vývoj jen dodává na věrohodnosti závěrům Matthewa Simmonse, prezentovaným v jeho knize Twilight in the Desert a jen potvrzuje, že současné statistiky zásob, i budoucí projekce těžby jsou mnohem více poplatné politicko – ekonomické, než geologické realitě a že při práci s nimi je třeba maximální obezřetnosti. Nejdéle od konce sedmdesátých let jsou údaje o rezervách nejspíše výrazně manipulovány směrem nahoru. Příroda však o sobě dává znovu jasně vědět a opětovně nás vyzývá k přehodnocení reality našeho vnímání světa. Měli bychom jí v našem vlastním zájmu poslechnout.

Prameny:
http://www.kuwaittimes.net/localnews.asp?dismode=article&artid=37595069
http://www.ameinfo.com/71519.html
http://en.wikipedia.org/wiki/Burgan_Field


Saturday, November 26, 2005

Jaký je skutečný stav ropných rezerv Saudské Arábie?

To je otázka, jejíž zodpovězení má nejen klíčový význam pro budoucí vývoj v oblasti zvyšování těžby ropy, ale i pro další ekonomický rozvoj v globálním měřítku a přetrvání způsobu života, který v současnosti vedeme. Analytici se v podstatě shodují, že Saudská Arábie je jedinou zemí, jež je ( nebo to alespoň o sobě tvrdí ) schopná výrazněji zvýšit svou těžební kapacitu. Zásadním faktorem, o který Saudská Arábie opírá toto své tvrzení, je pak deklarovaný stav jejích zásob. Ty uvádí OPEC Statistic Bulletin z roku 2004 ve výši 264,31 miliard barelů. Již důvěryhodnost tohoto zcela základního údaje, je však sama o sobě pochybná.

Podívejme se na vývoj stavu zásob nejvýznamnějšího člena OPECU podrobněji. V roce 1969 deklarovala Saudská Arábie 146,5 mld. barelů zásob. Toto číslo se příliš neměnilo až do roku 1973, kdy uváděla 143,2 mld. barelů, což je pokles o 2,25%. První výraznější zlom nastal v roce 1974, kdy Saudové uvádějí zásoby ve výši 173,2 mld. barelů. Tedy nárůst o 20,9%. Opět následovalo období jen velmi mírných výkyvů a to až do roku 1987, kdy byly uvedeny rezervy ve výši 169,6 mld. barelů. Pokles proti roku 1974 tak činil 2,1%. Následujícího roku však byly deklarovány rezervy ve výši 255 mld. barelů. Zásoby tak meziročně vzrostly o více než 1/2, konkrétně o 50,4% ! Do roku 2004 se pak toto číslo opět téměř nezměnilo. Zásoby v tomto roce byly uváděny v již zmíněné výši 264,31 mld. barelů. Nárůst tak od roku 1987 činil 3,6%. Ani jeden z těchto dvou masivních nárůstů nebyl dokumentován uvedením nějakého většího nově nalezeného pole do produkčního stavu. Ve skutečnosti byly údajně přehodnoceny zásoby v již nalezených polích. Polovina zásob Saudské Arábie je přitom situována do desítky největších polí na čele s poli Ghawar, Safaniya, Abaqaiq, Berri. Tato pole jsou přitom vesměs velmi stará. Nejstarší je pole Abaqaiq ( zásoby 12 mld. bbl. ), které bylo objeveno již v roce 1940. Po něm následoval superobří Ghawar ( zásoby 115 –125 mld. bbl. ), objevený v roce 1948 a do provozu uvedený v roce 1951. V roce 1951 bylo také objeveno pole Safaniya s odhadovanou zásobou 30 mld. bbl. V roce 1964 pak bylo nalezeno pole Berri s odhadovanou zásobou 12 mld. bbl. Dalšími významnými poli jsou Faroozan-Marjan ( 10 mld. barelů ) a Shaybah ( 7 mld. barelů ) – obě však jsou situovány pod mořskou hladinou. Většina produkce Saudské Arábie za několik uplynulých desetiletí ( údajně až 90% ) přitom pochází právě z těchto obřích polí. Všechny přitom byly objeveny nejpozději v roce 1965. Po tomto roce již nebylo ohlášeno nalezení nového srovnatelného pole. Jakékoliv zvýšení produkce se tedy bude muset opírat znovu o těžbu z těchto, již dekády používaných polí, zejména pak o těžbu z Ghawaru.

Ghawar je největším známým ropným polem na této planetě. Situován je na západě - jiho- západu Východní provincie Saudské Arábie. Má tvar podlouhlého úštěpku o délce 280 km ve směru od severu na jih a šířku 30 km ve směru od východu na západ. Přibližně 60 – 65% produkce saudsko-arabské ropy za poslední 55 let pochází z tohoto jediného pole. Dnes produkuje přes 5 miliónu barelů denně, tedy celých 6,25% globální produkce a je kompletně vlastněn společností Aramco. Uvádí se, že Ghawar dosud vyprodukoval 55 mld. barelů, což by znamenalo, že zbývá maximálně 70 mld. barelů. Spíše však jen původně uváděných 60 mld. Aramco samo již v minulosti přiznalo, že z Ghawaru už bylo vytěženo 48% jeho kapacity, to by s přihlédnutím k faktu, že typické ropné pole se před uzavřením vytěží maximálně z 35% bylo samo na pováženou, nehledě na možné globální politické a ekonomické dopady. Po nějaké době však byl tento výrok změněn s tím, že Ghawar ještě obsahuje 125 mld. těžitelných barelů. Počátkem 70. let přitom firmy jako Exxon, Chevron nebo Texaco odhadovaly, že Ghawar obsahuje pouze 60 mld. barelů, které je možno vytěžit. Z uvedených čísel plyne, že kapacita Ghawaru by musela být nejméně 180 mld. barelů. Aramco vstřikuje od roku 1965 do Ghawaru mořskou vodu s cílem zvýšit tlak v ústí vrtů a zrychlit tak produkci. Díky tomu se však pochopitelně spolu s ropou zpětně „těží“ také tato vstřikovaná voda. Poslední údaje jsou takové, že do naleziště je denně vstříknuto 7 miliónů barelů mořské vody, což znamená, že zpětně je těženo zhruba 40% vstříknuté vody. Toto hrozivé číslo bylo v posledních letech díky technice horizontálního vrtu sníženo na 30%. Nicméně experti varují, že toto snížení bude jen dočasné a navíc povede k rychlejšímu poklesu těžby po jejím vyvrcholení. Čím vyšší musí být tlak vstřikované vody, tím rychleji klesá tlak ložiska ropy. Když tlak klesne až k „bodu tvorby bublin“, plyn uniká směrem k vrcholu ložiska, čímž nastává ztráta tlaku. Posléze nastává okamžik, kdy tlak poklesne natolik, že zbytek ložiska už je netěžitelný. Tento fenomén, už byl pozorován mnohokrát u menších polí. Vzhledem k velikosti Ghawaru a jeho pozici největšího ropného pole, by však tato situace znamenala téměř jistě vrchol těžby Saudské Arábie a dost možná i zlom globální. Pokud vezmeme v úvahu „původní údaje“z roku 1987, je dosti pravděpodobné, že těžba Ghawaru se nachází v oblasti zlomu. Stejně tak by původní téměř dvacet let staré odhady rezerv ve výši 169,5 mld. barelů nebezpečně korelovaly s hodnotou, kterou získáme výpočtem, podle něhož tvoří 55 mld. barelů vytěžených z Ghawaru 65% těžby saudsko – arabské ropy za posledních zhruba padesát let. To by odpovídalo zhruba 85 - 90 miliardám vytěžených barelů od roku 1950 celkem. Saudové sami uvádějí, že dosud vytěžili 99 mld. barelů. Číslo okolo 90 mld. by pak odpovídalo více než polovině zásob deklarovaných koncem roku 1987. Přidáme-li k tomu nálezy menších polích v hodnotě okolo 10 mld. barelů, což je nárůst v uváděných zásobách mezi roky 1988 – 2004 dojdeme k přibližně 180 mld. barelů zásob. To by znamenalo vrchol těžby okolo roku 2005. Tato čísla jsou sice spekulací, nicméně ne nepodloženou. Co se týče zmiňované věrohodnosti statistik OPECU, tak situace je zarážející. Zmíněné skoky v množství zásob totiž absolvovaly téměř všechny země OPECU a to v souvislosti s přechodem na nové produkční kvóty spojené s deklarovaným množstvím zásob.

Dohromady obsahují výše uvedená velká saudská pole maximálně 196 mld. barelů a i toto číslo už bude nejspíše nadhodnoceno. Kde se pak nachází zbylých téměř 70 mld. barelů zbývajících do uváděných rezerv ve výši 264 mld. barelů? To je v podstatě nezjistitelné. Aramco totiž nezávislé audity svých ropných polí nepovoluje. Vůbec pak už nemluvím o posledních prohlášeních saudských představitelů, kteří uvádějí, že nejspíše budou v dlouhodobém horizontu schopni vytěžit dalších 150 mld. barelů, vedle stávajících uváděných 264 mld. Také se diskutuje o možnosti zvýšit těžební kapacity o 3 milióny barelů denně do roku 2009, nicméně zaznívají hlasy a to i z vnitřních kruhů Aramca, že toto nebude možné, ne ovšem kvůli nedostatku zásob ropy, ale z technologických důvodů. Ještě v roce 2002 produkovala Saudská Arábie 7,1 miliónu barelů ropy denně. V roce 2004 to bylo již 8,9 miliónu, dnes se odhaduje okolo 10,5 miliónu barelů. Technické problémy jsou tak jistě možné, zvláště v kombinaci s úpadkem některých polí.

Těsně po krizi způsobené letošní hurikánovou sezónou OPEC překvapivě odmítl zvýšit těžbu a to i přes četné žádosti zainteresovaných a poprvé po deseti letech tak byly uvolněny ropné rezervy. Cena ropy v důsledku toho poklesla, ale setrvává pouze 10 - 15% pod rekordní úrovní. Ceny drahých kovů – zlata a platiny jsou na historických maximech, automobilový průmysl ve Spojených státech má problémy, General Motors je před krachem, Ford je na tom sice lépe, ale také propouští a „restrukturalizuje“. Platby za teplo budou letos rekordní. Úrokové sazby vzrostly, množí se obavy z růstu inflace. A ve vzduchu visí hrozba o něco studenější zimy než obvykle. Ministerstvo energetiky USA, však hlásí, že zásoby topných olejů i zemního plynu, jsou vyšší než před rokem. Alespoň nějaké dobré zprávy.

Prameny:
OPEC Statistics Bulletin 2004
Wikipedia.org - Petrol, List of Oil Fields
http://www.energybulletin.net/3889.html
http://www.knoxstudio.com/shns/story.cfm?pk=NOMOREOIL-04-07-04&cat=WW
http://www.eia.doe.gov/emeu/cabs/saudi.html
http://searchingforthetruth.typepad.com/searching_for_the_truth/