Jeden podstatný graf a pár poznámek

Jelikož stále nemám čas sepisovat nějaký delší příspěvek, uvádím alespoň jeden klíčový graf.

Když se podíváme na graf a článek S. Fouchera, tak z něj nově a překvapivě vyčnívá především pokles těžby ropy v období 2010-2014 o zhruba 12mbd kvůli prudkému propadu malých a velkých polí. Následuje plató na dalších 15 let kolem 60mbd, která je ale z velké části postavená na produkci z dosud nesankcionovaných projektů a z menší části na ropných píscích a EOR (Enhanced Oil Recovery).

Co by s ekonomikou světa udělala ztráta 12 mbd během tak krátkého období v prostředí nastupující ekonomické deprese nelze říci přesně, každopádně by to byl masivní otřes a skutečný vstup do éry po ropném zlomu.

Pokud má Foucher pravdu a tento scénář se realizuje, můžeme se s růstem, konzumní společností a současnou životní úrovní definitivně (a rychle) rozloučit.

Nehodlám se nyní podrobněji vyjadřovat k "opatřením" vlád v boji s krizí. The Automatic Earth a další to dělají v míře víc než dostatečné. I průměrně inteligentnímu člověku musí být jasné, že řešit krizi, která vznikla díky inflační politice centrálních bank, díky bezprecedentnímu růstu peněžní zásoby a snižování úrokových sazeb, dalším ještě bezprecedentnějším vytvářením ničím nekrytých peněz a snižováním sazeb na 0 je nejen cesta do pekel, ale i totální zoufalství.

Vyhazování prostředků z daňových výnosů a jejich vynakládání na tzv. záchranu nefunkční podniků a neschopných manažerů dosáhlo zejména v USA dosud nevídaných rozměrů. Jak obrovské machinace s kapitálem tyto "záchranné" akce doprovázejí si snad nejde ani představit. Nenapadá mě žádné období v historii, kdy by byla neschopnost tak štědře odměňována jako je tomu dnes v USA. Celá "pomoc" ekonomice tak krizi jen dál prohlubuje a to za cenu bilionů dolarů z kapes daňových poplatníků. Krátkodobé výkyvy směrem nahoru, které přijdou, nejsou ničím víc než jen přechodným bliknutím na radaru, po němž se znovu rozhostí temnota postupujícího sestupu.

Přes masivní "kvantitativní uvolňování", což je eufemismus pro snahy o (hyper)inflační politiku v silně deflačním prostředí, má zatím deflace navrch. To je pro všechny kdo se chovali odpovědně a jejichž účty jsou v plusu dobrá zpráva. Potíž je v tom, že inflační komando v čele s Geithnerem a Bernankem se nakonec pravděpodobně prosadí a můžeme se tak nakonec také dočkat "kýžené" hyperinflace.

Státní rozpočet v USA se dostává na nekontrolovaně deficitní úroveň a když se podíváte na ČR, tak plánovaný schodek 150 miliard, který je nutné považovat za optimistickou variantu znamená, že během pár let na tom nebudeme asi o moc lépe než dnešní USA. Globální impérium dluhů se hroutí pod vlastní váhou.

Finanční, ekonomický a v mnoha zemích i politický kolaps jsou troufám si říct během následujících let nevyhnutelné. Pak bude na řadě kolaps kulturní i civilizační. Tou dobou už nebude možné zastírat, jak se věci mají a dojde k pokusům situaci skutečně řešit. Jestli už ale nebude pozdě.