Několik poznámek (zejména k cenám benzínu)

Benzín v USA dosáhl díky rekordně dlouhé sérii poklesů zásob průměrné ceny vyšší než 3$ za galon. Po 12 týdnech poklesu rezerv byl tento trend minulý týden konečně přerušen nárůstem o 400 000 barelů. To nic nemění na faktu, že zásoby jsou okolo 7% pod dlouhodobým průměrem a v hrubých obrysech odpovídají úrovni zásob po hurikánu Katrina (včetně ceny). Rezervní rafinační kapacita neexistuje a každý výpadek je okamžitě znát.

Trhy jsou nicméně z této zprávy ještě teď v transu (asi jako vesničané v Dárfuru, když po třech měsících hladu konečně dorazí první kamión s potravinami). Do plného zahájení motoristické sezóny zbývá několik týdnů a je otázkou, zda v nich vůbec budou zaznamenány alespoň nějaké významnější nárůsty. Pokud by situace stagnovala nebo se dokonce horšila, zamíří ceny benzínu v USA ke 4$ za galon a v ČR v návaznosti na to ke 35 korunám za litr. V létě lze v důsledku toho očekávat mnohem výraznější cenové výkyvy než v roce 2006, kdy byla cena (pokud mě paměť neklame) kolem 32 korun za litr.

V případě, že se zmaterializuje některá z divokých karet (hurikánová sezóna již s předstihem tří týdnů začala první tropickou bouří na jihovýchodním pobřeží USA) – potom je nutné počítat s cenou 35 a více korun – dle závažnosti následků. Tak jako tak je zřejmé, že produkce benzínu jen obtížně drží krok se spotřebou a to přesto, že ta příliš neroste.

IEA vyzvala OPEC, aby vzhledem k předpokládanému růstu poptávky po ropě o 1,8% v roce 2007 přehodnotil své poslední snížení produkce, které ohrožuje zásoby suroviny v průmyslových zemích a ještě do léta produkci zvýšil. To se sice dobře říká, ale asi poněkud obtížněji realizuje, protože Saudové znovu odmítli zvýšit dodávky svým zákazníkům v Asii a dokonce se vyjádřili, že výrazné zvýšení produkce v budoucnu nebude díky nástupu alternativních paliv potřebné! Na někoho, kdo se má „topit“ v ropě poměrně zvláštní prohlášení.

V Nigérii se po zmanipulovaných volbách na plné otáčky roztáčí další kolo násilí v režii ozbrojených skupin s MENDem v čele. Po několika únosech zahraničních pracovníků z počátku měsíce byla 8. května vyhozena do vzduchu tři potrubí, což přinutilo italskou ropnou společnost ENI zastavit produkci dvou polí a vyřazeno tak bylo 150 000 barelů. A MEND slibuje prostřednictvím svého mluvčího další útoky, když prohlásil: „Do 29. května plánujeme zničit víc ropovodů než za celý minulý rok“. Celkový výpadek produkce způsobený odbojem se tak odhaduje na 700 000 – 900 000 barelů denně.

O vysokých cenách benzínu v USA a jejich závislosti na dodávkách z Evropy u nás média zatím neinformují – většina novinářů to pravděpodobně ani neví. Běžní občané tak zůstávají naočkováni řečmi o pumpařích mastících si kapsy a řada z nich tomuto zcela naivnímu, ale velmi jednoduchému „vysvětlení“ snad i věří. To, že rostoucí ceny benzínu v Evropě i ČR, jsou neodmyslitelně svázány s neschopností USA vyrobit si dostatek vlastního benzínu je zamlčováno - asi i proto, že by to u spotřebitelů nepřidalo, již tak značně pošramocené pověsti země, kde byla poslední rafinérie postavena před třiceti lety (většina je jich ale významně zmodernizována). Americké ropné společnosti si dobře uvědomují, kde bude jejich byznys za 10 – 15 let a proto se v USA (alespoň pokud je mi známo) žádné nové rafinérie, které jsou velmi drahou a dlouhodobou investicí ani neplánují.

S tím jak se cena přehoupne přes 30 korun za litr a pravděpodobně bude i nadále stoupat se jistě dočkáme dalších „zasvěcených“ komentářů proč tomu tak je. Každopádně mě „oficiální“ vysvětlení pravidelně pobaví. Nechci nikomu z našich věhlasných analytiků napovídat, ale jestli to není tím, že dříve než se naplno projeví Peak Oil, (za)klepe na dveře jeho mnohem menší bratříček Peak Gas(oline). Každopádně USA a s nimi i zbytek světa vstupuje do hlavním motoristické sezóny s minimálním polštářem pro případ jakýchkoliv potíží v sektoru s benzínem a nezbývá než doufat, že se žádná z divokých karet nezhmotní, ale to může (a nemusí) vydržet rok, možná dva a co potom? Potom budeme hořce litovat, že naše národní hospodářství stojí a padá s produkcí aut a to bude naneštěstí jen začátek. Potom přijde pravé motoristické TSHTF – zvláště pokud nám pořádně celoplanetárně nezaprší a řepka, kukuřice, cukrová třtina (a já nevím co ještě lijeme do nádrží) díky tomu nevyroste. Potom budou plechovkáři stát v dlouhých kolonách u pump a závistivě sledovat jak mi to kolo jede bez benzínu.

P.S. Jakkoliv jsem auto moc nepoužíval ani v minulosti, tak teď jsem ho nepoužil pro osobní dopravu již několik týdnů a není to nijak hrozné. Hromadnou dopravou se lze dostat téměř všude (a levněji) a i na kole je to vcelku příjemné (pokud zrovna nejedete do příkrého stoupání). Rozhodně lze použití auta ve většině případů výrazně omezit – je to jen o pohodlnosti. A jak jste na tom s jejich používáním vy?