Hubbertův zlom - první část překladu článku z Wikipedie

Hubbertův – Ropný zlom

Teorie Hubbertova zlomu, také známá, jako ropný zlom, je vlivnou teorií, zabývající se, těžbou a vyčerpáním ropy i dalších fosilních paliv z dlouhodobého pohledu. Předpovídá, že produkce ropy dosáhne vbrzku zlomu, po němž bude následovat čím dál rychlejší pokles. Konkrétní rok zlomu, přitom bude možné zaznamenat, až ze zpětného pohledu. Na základě dostupných dat o těžbě, stoupenci teorie předpovídali jako data zlomu roky 1989, 1995, 2000. Asociace pro studium ropného zlomu (ASPO) v současnosti považuje za rok zlomu rok 2007. Zemní plyn by pak měl dosáhnout zlomového roku své těžby, asi během pěti let po ropě. To by mohlo vést k více či méně ekonomicky i společensky katastrofickým důsledkům a to v globálním měřítku, způsobených závislostí moderní civilizace na levných a hojných fosilních palivech. Teorie Hubbertova zlomu je pojmenovaná po geofyzikovi M. King. Hubertovi, který s patnáctiletým předstihem správně předpověděl zlom ropné produkce v kontinentálních USA a ač stále považována za kontroverzní, stává se pomalu předmětem veřejné debaty a začíná pronikat do myšlení řady politiků i zástupců ropného průmyslu. Debata se již v podstatě nevede o tom zda zlom přijde, ale kdy a zda jeho důsledky budou mírné nebo velmi tvrdé.

Geofyzik M. King Hubbert vytvořil matematický model těžby ropy, v němž formuloval, že celkové množství ropy vytěžené z jednoho naleziště sleduje logistickou, v podstatě zvonovou křivku.

Je důležité zdůraznit, že model vychází pouze z dat o těžbě a nebere v potaz vnější faktory – ekonomické, politické atd. Hubbertův model je však možno aplikovat na jediný ropný vrt, celé nalezište, zemi a v konečném důsledku i na celou planetu.
V roce 1956 Hubbert předpověděl, že ropná produkce v kontinentálních USA vyvrcholí počátkem 70. let. Ta dosáhla zlomu roku 1970 a od té doby klesá.

Model se snaží přepovědět datum maximální produkce, který je označován jako vrchol, či zlom, období po něm je označováno jako období vyčerpávání. Křivka tak postupně sleduje zprvu pomalý, postupně se zrychlující nárust produkce vrtu, potom plató – místo relativně stálé těžby – trochu zavádějícím způsobem označované jako zlom a poté pomalý stále se zrychlující pokles produkce. V období po zlomu, ale před úplným vyčerpáním vrtu, je dosažen další důležitý bod, kdy vytěžení, doprava a zpracování barelu ropy dosáhne energetické náročnosti, která je větší než energie obsažená ve vytěženém barelu. V tomto bodě už ropu z vrtu nelze použít jako primární energetický zdroj a vrt se obvykle uzavírá.

Předpověď ropného zlomu

ASPO – Asociace pro studium ropného zlomu byla založena geologem Colinem Campbellem. Tvrdí, že Hubbertův model, je v zásadě správný a svět dosáhne středního – maximálního bodu těžby ropy okolo roku 2007. Po tomto datu by měl začít globální pokles produkce komodity. To by mohlo vést počátkem 21. století ke globální krizi. Stoupenci poukazují na fakt, že míra těžby stále většího počtu ropný polí je buď na pokraji poklesu nebo jejich těžba již klesá. Rozsáhlá, snadno těžitelná ropná pole, jsou pak nejspíše záležitostí minulosti. Rostoucí světová populace, stejně jako růst globální ekonomiky, pak hrozí potenciální problém dále vyostřit. V posledních letech bylo zkonzumováno 25 miliard barelů ropy, zatímco nově nalezená ložiska obsahují pouze 8 miliard barelů. V březnu 2005 vyčíslila Mezinárodní agentura pro energii denní spotřebu ropy na 30 milionů barelů. Což vyrovnává denní produkci a denní poptávku – rezervní kapacita, tak přestává existovat.
V minulosti se na jeden barel energie použité k těžbě a zpracování podařilo vytěžit okolo 50 barelů. Dnes je tento počet desetkrát i více nižší. V okamžiku, kdy tento poměr bude 1:1 stane se ropa jako zdroj energie nepoužitelnou. Hubbertův model má tak zásadní ekonomické, politické i sociální důsledky.