Kvantitativní odhad objemu budoucího vývozu ropy pěti největších exportérů

Saudská Arábie, Rusko, Norsko, Írán a SAE (Spojené arabské emiráty) dohromady produkují asi polovinu současného globálního exportu ropy. Jako celek vykazují pokračující pokles čistého exportu (net oil exports), který začal v roce 2006.

Tempo některých z nedávno proběhlých poklesů vývozu v jiných zemích, jako třeba v Indonésii nebo ve Velké Británii, bylo značné.

Indonésie vyvážela v roce 1996 přibližně 780 000 barelů tekutých paliv (Total Liquids) denně. O osm let později již byla importérem ropy.

Také Velká Británie byla v roce 1999 významným exportérem ropy, když vyvážela víc než 1 mbd. O sedm let později se ale i ona stala dovozcem ropy. Graf 1 ukazuje produkci tekutých paliv (surová ropa, kondenzáty a tekutá paliva na bázi zemního plynu) ve Velké Británii v porovnání s vývozem. Povšimněte si, jak rychle se čistý export dostal do bodu nula a to i přesto, že Velká Británie nadále produkovala nezanedbatelné objemy tekutých paliv.

Graf 1 – Těžba ropy (černá) a export (modrá) ve Velké Británii.

Magazín The Economist uvedl ve svém článku o Saudské Arábii následující pozoruhodné tvrzení: „Jen samotné prokázané rezervy ARAMCA by na několik dekád stačily zásobovat svět ropou. ARAMCO přitom těží pouze deset ze svých přibližně osmdesáti polí, takže bude schopno dodávat ropu při současné úrovni produkce ještě asi sedmdesát let a to i když neobjeví už ani jedinou kapku.“

Je zvláštní, že se The Economist odvážil takto dlouhodobé projekce, aniž by aspoň zvážil dopady rostoucí spotřeby Saudské Arábie na její čistý vývoz. The Wall Street Journal zveřejnil na přelomu roku následující tabulku, ukazující prudký růst domácí spotřeby v Saudské Arábii, stejně jako v Íránu a Rusku.

Z The Wall Street Journal.

Podle údajů EIA vykázala Saudská Arábie v období 2005 – 2006 nárůst domácí spotřeby o + 5.7%/rok. Graf 2 ukazuje setrvalou produkci tekutých paliv na 11 mbd ve srovnání s nárůstem domácí spotřeby o + 5.7%/rok, což by vedlo k zastavení vývozu ze Saudské Arábie asi v roce 2036. Dlouhodobý pokles čistého vývozu (2005 – 2030) by byl kolem - 10%/rok, přičemž by meziroční poklesy začaly pomalu a akcelerovaly by s časem.

Při růstu o + 5.7%/rok by KSA v roce 2075 spotřebovávalo přes 100 mbd, což je vzhledem ke dnešní světové spotřebě, která činí přibližně 86 mbd, „poněkud“ nepravděpodobný scénář.

Graf 2 – Saudská Arábie: Konstantní produkce na 11 mbd (černá) - ve srovnání s nárůstem domácí spotřeby o +5.7%/rok (modrá).

Kvantitativní odhad

Pětice největších vývozců - Saudská Arábie, Rusko, Norsko, Írán a SAE (Spojené arabské emiráty) dohromady zodpovídá asi za polovinu současného globálního exportu ropy. V letech 2000 – 2005 vykázali tito kombinovaný nárůst domácí spotřeby o + 3.7%/rok. V období 2005 – 2006 tento trend zrychlil na + 5.3%/rok. V letech 2005 – 2006 klesl úhrnný čistý vývoz pěti největších exportérů meziročně o - 3.3%/rok. Ze srovnání meziročních dat přitom s vysokou pravděpodobností plyne, že tento pokles se bude v období 2006 - 2007 dále prohlubovat (EIA, Total Liquids).

Pomocí logistické metody známé jako „Hubbertova Linearizace“ neboli HL, bylo vytvořeno rozpětí budoucích předpokládaných produkčních křivek pěti největších vývozců.

Křivky spotřeby byly vygenerovány za použití metody Monte Carlo, založené na pozorování rychlosti růstu spotřeby ropy během posledních deseti let.

Grafy 3, 6, 8, 10 a 12 ukazují předpokládanou produkci (červená) a spotřebu (zelená) každé z pěti zemí. Grafy 4, 7, 9, 11 a 13 potom očekávaný pokles čistého exportu (modrá). Ve všech případech se vychází z očekávané úrovně poklesů v příští dekádě.

Projektovaný pokles produkce Saudské Arábie je - 2.7%/rok ± 2% za rok. Předpokládaná míra růstu spotřeby je + 4.4%/rok ± 2% za rok. Očekávaný pokles čistého exportu je - 4.7%/rok ± 4% za rok. Ve střední variantě se tak Saudská Arábie blíží nulovému exportu v roce 2031, přičemž rozpětí (nízká a vysoká varianta) je 2024 – 2037.

Graf 3 - Těžba a spotřeba Saudské Arábie.

Graf 4 - Projektovaný export Saudské Arábie.

Swing producent reguluje svoji těžbu, aby udržel ceny uvnitř stanoveného rozpětí. Poté co v roce 1972 dosáhl zlomu produkce Texas, stala se novým swing producentem Saudská Arábie. V roce 2005 prohlásil Matt Simmons ve své knize „Twilight in the Desert“ (Soumrak v poušti), že zásoby KSA jsou masivně nadhodnoceny. V lednu 2006 jsme na základě HL poznamenali, že se Saudská Arábie pravděpodobně nachází na zhruba stejném stupni deplece, na němž došlo ke zlomu v Texasu. Demonstrovali jsme, že produkce ropy a kondenzátů v Saudské Arábii v roce 2005, odpovídá těžbě Texasu v roce 1972. Graf 5 tuto situaci znázorňuje, přičemž je aktualizován o údaje za období 2006 – 2007. Ačkoliv tento graf může naznačovat, že KSA se nachází v terminálním poklesu produkce, nelze ještě tuto hypotézu považovat za prokázanou. Víme, že meziroční produkce Texasu klesala během 70. let na pozadí rostoucích cen ropy a příkrého růstu vrtné činnosti, což je vzorec, který nyní pozorujeme i v Saudské Arábii. Každopádně bude muset Saudská Arábie dosáhnout úrovně těžby (ropy a kondenzátů) ve výši 9.6 mbd a více, pokud bude chtít překonat produkční vrchol z roku 2005. Lze říci, že převažující část dostupných dat napovídá, že zbývající dobytné rezervy KSA jsou významně nadhodnoceny.

Graf 5 - Těžba ropy v Texasu a Saudské Arábii. Oranžové body označují odhadovanou úroveň těžby ropy a kondenzátů v KSA v období 2006 – 2007.

Sadad al-Huseini – bývalý ředitel průzkumu a těžby saudského ARAMCA nedávno prohlásil, že se domnívá, že globální produkce ropy neporoste, že „prokázané“ zásoby ropy jsou významně nadhodnocené a že klíčová pole na Blízkém východě jsou z velké části vyčerpaná. Ačkoliv je mírně optimistický ohledně budoucí produkce KSA, poukazuje na fakt, že tato bude velice záviset na výsledcích těžby z „nových“ polí.

Projektovaný pokles produkce Ruska je - 5.1%/rok ± 2% za rok. Předpokládaná míra růstu spotřeby, která vychází z posledních údajů a je pravděpodobně nízkou variantou je + 0.3%/rok ± 0.8% za rok. Očekávaný pokles čistého exportu je - 8.2%/rok ± 4% za rok. Ve střední variantě se tak Rusko blíží nulovému exportu v roce 2024, přičemž rozpětí (nízká a vysoká varianta) je 2018 - 2029.

Graf 6 - Těžba a spotřeba Ruska.

Graf 7 - Projektovaný export Ruska.

Domníváme se, že nedávné zvýšení těžby v Rusku bylo primárně důsledkem těžby rezerv, které nebyly produkovány během kolapsu SSSR.

V létě varovala Alfa Bank před problémy starých ruských ropných polí, které jsou způsobeny rychle rostoucím water cutem (poměr těžené vody ve srovnání s celkovým objemem těžené kapaliny). Makléřská firma Renaissance Capital nedávno prohlásila, že pokud vyjme z výpočtů pole Sachalin – 1, tak produkce ropy v meziročním srovnání klesá od května 2007. Také se objevila varování, že nová pole ve východní části Sibiře jsou příliš malá a jejich rozvoj příliš pomalý na to, aby nahradila poklesy těžby na Západní Sibiři. Srovnání ruského vývozu v prosinci 2007 s prosincem 2006 ukazuje pokles exportu o - 6.7%.

Projektovaný pokles produkce Norska je - 11%/rok ± 2% za rok. Předpokládaná míra růstu spotřeby je + 0.7%/rok ± 2.7% za rok. Očekávaný pokles čistého exportu je - 12%/rok ± 2.5% za rok. Ve střední variantě se Norsko blíží nulovému exportu v roce 2025, přičemž rozpětí (nízká a vysoká varianta) je 2022 - 2028.

Graf 8 - Těžba a spotřeba Norska.

Graf 9 - Projektovaný export Norska.

Projektovaný pokles těžby Íránu je - 1.5%/rok ± 2% za rok. Předpokládaná míra růstu spotřeby je + 2.9%/rok ± 1.8% za rok. Očekávaný pokles čistého exportu je - 4.9%/rok ± 7% za rok. Ve střední variantě se tak Írán blíží nulovému exportu v roce 2029, přičemž rozpětí (nízká a vysoká varianta) je 2020 – 2042. Nízká varianta tak odpovídá některým zprávám v médiích, které naznačují, že Írán možná přestane vyvážet ropu už během 10 – 15 let.

Graf 10 - Těžba a spotřeba Íránu.

Graf 11 - Projektovaný export Íránu.

Projektovaný pokles produkce Spojených arabských emirátů je - 2.9%/rok ± 4% za rok. Předpokládaná míra růstu spotřeby je + 5%/rok ± 5% za rok. Očekávaný pokles čistého exportu je - 4%/rok ± 7% za rok. Ve střední variantě se SAE blíží nulovému exportu v roce 2037, přičemž rozpětí (nízká a vysoká varianta) je 2020 - 2056.

Graf 12 - Těžba a spotřeba Spojených arabských emirátů.

Graf 13 - Projektovaný export Spojených arabských emirátů.

Nakonec jsme sečetli předpokládanou produkci a spotřebu pěti největších vývozců (Graf 14), abychom došli k projektovanému poklesu produkce o – 3.8%/rok ± 2% za rok a k nárůstu spotřeby o + 1.8%/rok ± 0.9% za rok, přičemž správnost tohoto výsledku je nemálo závislá na projekci produkce a spotřeby Ruska.

Graf 14 - Těžba a spotřeba pěti největších vývozců.

Očekávaný pokles čistého exportu pěti největších vývozců je shrnut v grafu 15, který předpokládá propad čistého vývozu o - 6.2%/rok ± 4% za rok. Ve střední variantě se skupina pěti nějvětších vývozců blíží nulovému exportu v roce 2031, přičemž rozpětí (nízká a vysoká varianta) je 2024 - 2039.

Graf 15 - Projektovaný export pěti největších vývozců.

Shrnutí

Střední varianta naší předpovědi předpokládá, že pět největších exportérů ropy, kteří jsou zodpovědní za zhruba polovinu globálního exportu suroviny, dosáhne nulového vývozu kolem roku 2031 (asi za 25 let). To je podstatně delší doba než sedm, respektive osm let u Velké Británie a Indonésie. Zásadním rozdílem, který zapřičiňuje tuto disproporci, je podle nás nižší míra domácí spotřeby vzhledem k produkci u pěti největších vývozců ve srovnání s Británií a Indonésií.

Na základě dostupných dat docházíme k závěru, že je pravděpodobné, že pětice největších vývozců zaznamená v období 2006 – 2007 souhrnný pokles čistého exportu ve výši 1 mbd, což předznamená sestup z 23 mbd čistého exportu v roce 2005 k nule v období kolem roku 2030.

Menší vývozci ropy, jako například Angola, stále mohou (a budou) zvyšovat svůj vývoz, ale menší exportéři, stejně jako menší pole, mají obvykle ostřejší produkční zlomy a rychlejší pokles vývozu, než je tomu u větších vývozců. Tyto nárůsty exportu u menších producentů, budou navíc pouze vyrovnávat ostré poklesy vývozů u jiných menších vývozců. Jako příklad nám může posloužit Mexiko, které je druhým největším exportérem ropy do USA a které se pravděpodobně bude blížit nulovému vývozu ropy v roce 2014.

Klesající export ropy povede nevyhnutelně (pokud nedojde k dramatickému poklesu poptávky v zemích dovážejících ropu) k pokračujícímu rychlému růstu cen, jak se dovážející země budou snažit přeplatit jedna druhou v prostředí soustavných poklesů vývozu životně důležité suroviny.

Jednoduše řečeno - vznášíme zde vážnou obavu, že sama životodárná krev globální průmyslové civilizace – čistá vývozní kapacita ropy – nám vysychá přímo před očima a je proto nezbytné, aby velcí dovozci na čele s USA, EU a Japonskem bezodkladně zahájili nouzový program, který v období 2020 – 2030 a dále umožní kontinuální a pokud možno relativně hladké fungování dopravních a energetických systémů. Projekty podobného rozsahu byly v minulosti úspěšně uskutečněny s mnohem skromnějšími prostředky. Problémem dneška tak ještě primárně není nedostatek zdrojů, ale naprostá absence vůle a odhodlání k akceptaci nutných změn.

Zdroje: GraphOilogy