Klíčové body z poslední prezentace hlavního ekonoma IEA

5. prosince 2007 přednesl hlavní ekonom IEA Fatih Birol v londýnském Shell Centre prezentaci, z níž překládám následující pasáže:

Úvod

Blíží se nové světové uspořádání v energetickém sektoru (new world energy order).

Na straně nabídky byl s výjimkou nejvýznamnějších členů OPECU dosažen vrchol produkce ropy, což není dobrou zprávou pro IOC (International Oil Companies). NOC (National Oil Companies) budou určujícím faktorem v budoucích dodávkách ropy.

Na straně poptávky pak Čína a Indie transformují globální energetický trh jen samotným vlivem své velikosti a rychlostí ekonomického růstu.

Referenční scénář

Pokračování současné energetické politiky povede v budoucnu k další závislosti na fosilních palivech.

Fosilním palivem, které zaznamená největší nárůst spotřeby, bude uhlí.

Čína a Indie budou zodpovědné za 45% z celkového růstu poptávky po energii v období 2005 – 2030 a za 80% nárůst poptávky po uhlí.

Od roku 2010 bude Čína největším světovým spotřebitelem energie a převezme tak štafetu od USA.

Projekce dodávek ropy do roku 2015

Rovnováha nabídky a poptávky zůstane napjatá.

Do roku 2015 bude třeba dalších 37.5 mbd produkce. Z toho 13.6 mbd, aby uspokojily budoucí poptávku, zatímco 23.9 mbd má nahradit poklesy současných polí (toto je ovšem v zásadě optimistický scénář s poklesy starých polí v průměru o 4% - i CERA počítá s 4,5% a reálně je nutné počítat s vyššími poklesy a zároveň s o něco nižší novou produkcí než se očekává – oba tyto trendy jsou patrné již dnes).

Země produkující ropu by měly na základě současných projektů dodat dalších 25 mbd do roku 2015. Minimálně dalších 12.5 mbd však bude třeba, aby bylo možné vyloučit výpadek dodávek (supply crunch).

Vedle nových projektů v oblasti těžby, tak bude nutné najít cesty, jak snížit poptávku po ropě.

Pěti největším IOC kontinuálně klesal v letech 2001 – 2006 koeficient náhrad rezerv ropy, takže si nebyly schopné zajistit přístup k dostatečným budoucím zdrojům suroviny. Pokud tyto nezaměří své obchodní strategie směrem od ropy, mohou se ocitnout ve vážných potížích.

Prodeje aut v Číně

Čína bude do roku 2030 dovážet 13 mb ropy denně a počet majitelů automobilů vzroste z 20 z tisíce, na 140 z tisíce. Prodej aut v Číně má převýšit prodeje v USA v roce 2016. Západní země by však za toto neměly Čínu kritizovat – počet vlastníků aut v EU je 680 osob na tisíc lidí a v USA dokonce 860.

V roce 2005 Čína uhlí vyvážela, zatímco Indie ho dovážela, takže síťový dovoz (net import) byl u obou blízký nule. Čína však nyní již také dováží uhlí a jeho světové ceny se v minulém roce zdvojnásobily. V období 2015 – 2030, by se měly dovozy uhlí do Indie a Číny prakticky zdvojnásobit. Dříve než začneme tyto dovozy kritizovat, měli bychom si připomenout, že v Indii nemá přístup k elektřině 420 000 000 lidí.

Čína a Indie uvedou v období 2006 – 2015 do provozu elektrárny o objemu 800 GW, což odpovídá veškeré kapacitě uvedené do provozu v Evropě v období 1945 – 2006. 90% z těchto nových kapacit elektrické energie bude pocházet ze spalování uhlí.

Shrnutí

Globální energetický systém se nachází ve stavu, jehož neudržitelnost roste.

Všechny země se potřebují přeorientovat k bezpečnějšímu energetickému systému s nízkým zastoupením uhlíku.

V současnosti zvažované nové postupy mohou mít zásadní vliv (které to jsou??).

Období příští dekády je kritické.

Významné produkční kapacity jsou ve výstavbě.

Nyní zvolené technologie tu budou po další dekády.

Na trzích s ropou a plynem poroste napětí.

Toto jsou globální výzvy a potřebujeme globální řešení.

Země OECD by měly toto úsilí vést.


Následovaly otázky:

Odkud přijde těch projektovaných 25 mb ropné produkce denně?

Víme, že schválené projekty všude po světě, by měly přinést 25 mbd do roku 2015 (to je ovšem stále méně, než 37.5 mbd projektované poptávky). Pokud se budoucí dodávky ukáží být nižší, jsme ve velkých potížích. A pokud tyto projekty nebudou uvedeny do provozu, pak našemu energetickému systému upadnou kola.

Jaké ceny ropy je třeba k tomu, aby došlo k poklesu poptávky a jak se tento pokles projeví?

Špatnou zprávou je, že cenová elasticita ropy klesá, takže růst cen vede je k malé redukci poptávky. Důvody pro to jsou následující: Využití ropy se stále více soustředí na dopravní sektor, kde neexistuje žádné významnější palivo, které by fungovalo jako náhrada ropy. OECD je bohatší než během minulých ropných šoků a může si dovolit nakupovat palivo i za mnohem vyšší ceny. Většina ze současného růstu poptávky po ropě pochází z dotovaných trhů, jako v Číně, Indii a na Blízkém východě, takže růst světových cen ropy (příliš) neovlivňuje poptávku.

Vysoké ceny ropy budou pobídkou ke zvýšení efektivity – očekáváte nějaká překvapení?

Očekáváme vysoké ceny během příští dekády a možná ještě vyšší poté (tak to je tedy překvapení:-)).

Co si myslíte o budoucí roli Ruska?

Rusko má velké energetické zdroje a je blízko Evropy. Ruská vláda významně ovlivňuje energetický sektor a to včetně exportu. 50% prokázaných světových zásob zemního plynu je v Rusku a Íránu, zatímco Katar je třetí. Několik ruských polí vykazuje významné poklesy produkce plynu a do nové těžby se neinvestuje dostatečně – Rusko tak nemusí být v budoucnosti schopné dostát svým vývozním závazkům.

Tolik ve zkratce prezentace F. Birola, jejiž rozšířenou verzi a řadu zajímavých komentářů naleznete zde.

Na závěr jen podotýkám, že tyto závěry IEA jsou ještě stále optimistickou (a pokud možno jen mírně alarmující) variantou. Jakkoliv jsou uvedená prohlášení významná, nelze od nich čekat žádné velké změny, jsou to jen kroky správným směrem. Ty jsou samozřejmě důležité, ale od slov je rychle třeba přejít k činům, protože čas hraje proti nám.