Geopolitické zpětné vazby a ropný zlom

Je běžné slyšet experty, kteří prohlašují, že současný napjatý stav na trhu s ropou je způsoben „nadzemními faktory“ a nikoliv globálním zlomem produkce ropy. Realitou však je, že geologický zlom těžby je do značné míry motorem řady geopolitických faktorů, které tvoří nejvýznamnější „nadzemní problémy“, jako chaos v Iráku a Nigérii nebo znárodňování ve Venezuele a Bolívii. Geologický vrchol produkce tak vytváří pozitivní zpětnovazební smyčky uvnitř geopolitického systému. Tyto smyčky nejsou oddělitelné od geologických událostí – naopak jsou součástí širší problematiky ropného zlomu.

Dosavadní modely jsou založeny na logistických křivkách, které vycházejí z proběhnuvších zlomů produkce jednotlivých polí i oblastí. Globální zlom je však vysoce odlišným fenoménem – geologie z níž logistické křivky vycházejí je obdobná – odlišný je však fakt jejich mnohem významnějších dopadů na geopolitické dění – dokonce i v oblastech se stabilní nebo rostoucí těžbou. Výslednicí toho je, že dopady geopolitického dění urychlí pokles těžby a pravá strana globální produkční křivky tak nebude vypadat stejně jako strana levá.

Následuje pět geopolitických procesů – každý z nich je pozitivní zpětnovazební smyčkou urychlující pokles dostupnosti ropy:

1. ROI – (Return on Investment – Návratnost investice)
Rostoucí nedostupnost energie, stejně jako její cena, zvyšují efekty dopadu útoku na energetickou infrastrukturu. Ať už je pachatelem ideologicky motivovaná skupina (Al – Kajdá) nebo skupina motivovaná materiálním ziskem (gangy mladistvých v deltě Nigeru), způsobuje geologicky daný pokles těžby nárůst ROI při útocích na energetickou síť. Útok na energetickou infrastrukturu a zásobování způsobí nárůst cen, což jen dále navýší ROI takových útoků. John Robb vyčíslil ROI pro zářijový útok na plynovody a ropovody v Mexiku na 1 400 000%.

2. Merkantilismus
Aby se vyhnuly „nabídkovým cyklům“ mezi nárůstem ceny ropy a destrukcí poptávky, vracejí se národní státy k paradigmatu energetického merkantilismu. Jejich přístup je ve stylu - „ropy není dostatek a my si nemůžeme dovolit platit tržní cenu, takže si musíme zajistit naše vlastní rezervy“. Ať už je to směřování nového ropovodu ve Střední Asii, zajištění určitých námořních tras nebo ovlivňování tvorby zákonů v okupované zemi, jsou známky obnoveného nástupu energetického merkantilismu všude okolo. I toto je pozitivní zpětná vazba, protože podobně jako ve hře „vězňovo dilema“, jakmile jedna mocnost přijme nebo dokonce vystupňuje svůj merkantilistický postoj, všichni ostatní musí následovat tohoto příkladu nebo riskovat ztrátu svého podílu na energetických zdrojích. Merkantilismus tak povede ke zrychlení poklesů produkce, protože zabrání nejekonomičtějšímu využití těžby zdroje, čímž posílí problém snižující se návratnosti. Za příklad může sloužit i nedávný spor o Arktidu s jejími potenciálně vysoce významnými zásobami ropy a plynu.

3. ELM (Model země vyvážející ropu)
Model postulovaný Jeffrey Brownem představil další pozitivní zpětnovazební smyčku. V prostředí vysokých a rostoucích cen, přinášejí exporty ropy vyvážejícím zemím velké příjmy, což se odrazí (v kombinaci s populačním růstem) v jejich ekonomice nárůstem domácí spotřeby. Výsledkem je snížení objemu ropy dostupné pro vývoz. V zemích jako je Mexiko, kde produkce ropy zároveň klesá, vede toto k mnohem rychlejšímu poklesu exportu než vlastní produkce – poslední údaje PEMEXU ukazují 5% meziroční propad těžby a 11% pokles vývozu.

4. Nacionalismus
Národy nebo i zájmové skupiny v rámci států, se budou stále hlasitěji dožadovat většího podílu na ziscích. Již nyní je to zřejmé v Iráku, Íránu, Nigérii Venezuele a Bolívii. To v řadě oblastí omezí investice, včetně použití nejmodernějších postupů při těžbě a tím i její efektivitu.

5. Vzestup „gangsterských“ skupin
Národní povstání a ekonomiky ruinované poklesem produkce ropy povedou k tomu, že velká část populace nebude mít možnost se ekonomicky uplatnit obvyklým způsobem. Vysoké ceny energií a ochota řady států a firem vynaložit velké prostředky na zajištění těžby a dodávek vyústí v to, že část bezprizorní populace se nechá najmout do (soukromých) armád bránících infrastrukturu, zatímco další se stanou součástí skupin napadajících energetickou síť a to nikoliv z motivů čistě politických, ale spíše za účelem dosažení zisku – dobrým příkladem je situace v Nigérii. Toto je opět pozitivní zpětná vazba – kdy narušení energetické infrastruktury dále degraduje úroveň sektoru legitimní ekonomiky, zvýší ceny, nezaměstnanost a chudobu a poskytne tak pobídku k zapojení se do ilegálních aktivit.

Pozitivní zpětnovazební smyčky posilují nejen sami sebe, ale stejně tak i geologicky daný pokles produkce. Zatímco geologií daný pokles těžby obvykle vykazuje pomalý a pozvolný pokles, geopolitické faktory mohou produkci náhle významně omezit nebo i zcela zastavit. Komerční produkce ropy vyžaduje určitou bazální úroveň bezpečnosti, aby mohla vůbec fungovat. Pod touto úrovní se potupný pokles mění v pokles rychlý nebo i v úplné zastavení těžby. Otázkou tak zůstává, zda geopolitické síly v kombinaci s geologickými poklesy produkce budou natolik významné, aby zastavili v krátkodobém výhledu těžbu alespoň regionálně?

Jeff Vail nechává odpověď na čtenáři. Hlasovat o ní můžete v následující anketě.