Model země vyvážející ropu a dvě případové studie

Data EIA ukazují na menší pokles ve světovém vývozu (world net oil export) v období 2005 – 2006, na čele s poklesem exportu o 3,3% ročně u tří největších vývozců (the top three net oil exporters) – Saudské Arábie, Ruska a Norska. Poslední údaje naznačují, že pokles vývozu pokračuje a pravděpodobně zrychluje.

V článcích na Oil Drumu byl představen zjednodušený vývozní model pro hypotetickou zemi s URR (celkovými těžitelnými zásobami) kolem 38 Gb (označovaný jako ELM – Export Land Model – Model země vyvážející ropu). Model ukazoval dopady zlomu těžby a následujícího 5% poklesu produkce ročně na vývoz ropy z této země. Vyvážející země sama konzumuje 50% své produkce a tato spotřeba se zvyšuje o 2,5% ročně. Uváděný 5% pokles volně vychází z poklesu produkce Texasu o 4% ročně.

Ačkoliv je model zjednodušený, přináší některé důležité poznatky.

1) Za předpokladu, že URR je 38 Gb a ve vyvážející zemi nastal zlom ve chvíli, kdy bylo 55% rezerv vytěženo, zbývá k produkci 17 Gb. Model ukazuje, že pouze kolem 1,7 Gb – neboli kolem 10% zbývající produkce bude vyvezeno.

2) Celková exponenciální míra poklesu čistého exportu kolem 29% ročně během osmi let, je mnohem rychlejší, než pokles produkce o 5% ročně, protože export v daném roce je rozdílem mezi dvěma exponenciálními funkcemi – exponenciálně klesající produkcí a (obecně) exponenciálně rostoucí spotřebou.

3) Míra poklesu vývozu v daném roce se s postupujícím časem zrychluje. Od prvního meziročního poklesu vývozu o 12,5%, k poslednímu vývoznímu roku s meziročním propadem o 47,6%.

Jak vyjde srovnání ELM a skutečných případů z minulosti? Dva nedávné příklady – Indonésie a Velká Británie - ve skutečnosti demonstrovaly rychlejší pokles vývozu než ELM.

Zaměřte se zejména na rozdíly mezi celkovým poklesem produkce a poklesem úrovně vývozu ve třech uváděných oblastech:

Oblast Pokles produkce Pokles exportu

ELM - 5,0% ročně - 28,8% ročně
Indonésie - 3,9% ročně - 28,9% ročně
Velká Británie - 7,8% ročně - 55,7% ročně

Je také zajímavé, jak podobné si byly poklesy exportu v Indonésii a Británii a to i přes zásadní rozdíly mezi oběma regiony. Pro Velkou Británii je chrakteristický vysoký příjem na hlavu, vysoké daně za energii a minimální nárůst spotřeby (0,2% ročně během doby poklesu exportu). Na druhé straně je pro Indonésii charakteristický nízký příjem na osobu, dotovaná energie a poměrně značný nárůst domácí spotřeby (4,1% ročně během období poklesu exportu).

Pamatujte si, že jakmile začne těžba v zemi vyvážející ropu klesat, je míra poklesu vývozu funkcí: 1) spotřeby jako procenta produkce na vrcholu těžby; 2) míry poklesu těžby a 3) úrovně změny domácí spotřeby.

Poklesy exportu v Indonésii a ve Velké Británii byly podobné ELM kvůli jejich relativně vysoké spotřebě jako procentu produkce při posledním produkčním zlomu v rozpětí 50 – 60%. Regiony s nižším procentem spotřeby vzhledem k produkci budou ovšem téměř jistě také zaznamenávat postupné zrychlování míry poklesu vývozu v čase (i když rozhodně pomaleji).

Pět největších vývozců

Pět největších současných vývozců ropy – Saudská Arábie, Rusko, Norsko, Írán, a Spojené arabské emiráty – jsou odpovědné za přibližně polovinu světového vývozu ropy. Od roku 2000 do roku 2005 byl jejich kombinováný nárůst spotřeby 3,7% ročně.

V období 2005 – 2006 tento údaj stoupl na 5,3% ročně. Ve stejném období poklesl jejich export o 3,3% ročně a je téměř jisté, že tento pokles v období 2006 – 2007 zrychlí.

Celkově lze říci, že poklesy vývozu pěti největších producentů nebudou tak rychlé jako v případě Indonésie a Velké Británie, nicméně s časem budou akcelerovat. Někteří menší vývozci nyní zvyšují svou těžbu a vývoz, zatímco velcí exportéři začínají jevit postupující známky poklesu vývozu. Lze oprávněně pochybovat, že menší vývozci budou schopni nahradit poklesy vývozu svých větších kolegů.

Ačkoliv celková globální produkce ropy je jistě důležitá, země dovážející ropu se musí soustředit na dvě věci – jejich domací produkci a světovou vývozní kapacitu. Plánování budoucího postupu by pak mělo být vedeno s ohledem na velmi dobře možnou variantu rychlého poklesu světového exportu ropy.

Tolik úvodní článek k problematice ELM na Oil Drumu.

Při 5% poklesu produkce a 5% nárůstu spotřeby ročně se pětice největších vývozců dostane na nulové exporty (s 22% poklesem vývozu ročně) kolem roku 2020. Při polovičním poklesu těžby a nárůstu spotřeby (což není příliš pravděpodobné), by kolem roku 2020 byly vývozy na polovičních hodnotách oproti současnosti a na nule kolem roku 2035.

Co dodat? Nezbývá než doufat, že se ELM neprotne s realitou, protože kdyby ano, lze si domyslet následky. Byl by to pád do tmy.