Míří „smršť“ klesajícího vývozu ropy k americkým břehům Mexického zálivu?

Na základě předchozích studií mnoha autorů, včetně Matta Simmonse a Kennetha Deffeyese a s významnou pomocí kolegy z Oil Drumu a Graphoilogy Khebaba, studuje Westexas (J. Brown) problematiku exportu ropy po více než dva roky.

Jednoduchý matematický model, který byl vyvinut za účelem analýzy situace minulých i předpovědi budoucích exportů ropy je nazýván ELM (Export Land Model – Model země vyvážející ropu - podrobněji zde). Údaje z pravidelných zpráv EIA i mediální sdělení z posledních měsíců naznačují, že Brownův ELM nabývá rostoucí validity.

Venezuela a Mexiko jsou kvůli své blízkosti k rafinériím na pobřeží Mexického zálivu pro USA kriticky důležití dodavatelé ropy. Tankeru z Venezuely nebo Mexika trvá cesta do USA pouhých pět dní. Z Perského zálivu je to kolem třiceti. Na základě posledních dat je zřejmé, že pokles čistého vývozu z Venezuely a Mexika pokračuje i v roce 2008.

Co se tedy děje s čistým vývozem z Venezuely a z Mexika do USA a jaké dopady to má na rezervy ropy na americkém pobřeží Mexického zálivu?

Nejdříve si zopakujme základní poznatky o ELM. Za vzorový případ si vezměme zemi, jejíž těžba vrcholí na 2 mbd, s následným poklesem o 5% ročně. Tato země sama spotřebovává 1 mbd a její spotřeba stoupá o 2.5% ročně. Výsledkem je nulový export během devíti let, přičemž vyvezeno bylo pouze kolem 10% pozlomové produkce.

Graf 1

Jakmile oblast vývozu dosáhne vrcholu těžby a zahájí sestup, je úroveň poklesu čistého vývozu funkcí spotřeby jako procenta těžby na vrcholu produkce, míry změny těžby a míry změny spotřeby. Pokles čistého vývozu má tendenci akcelerovat v čase. Údaje EIA vykázaly v roce 2007 zrychlující se poklesy čistého exportu největších vývozců – Saudské Arábie, Norska, Íránu, Spojených arabských emirátů a nyní i Ruska, čímž většinou jen pokračoval trend předchozího roku. Ve střední variantě se uvedená pětice největších vývozců dostává k nulovým exportům kolem roku 2031.

V poslední době se k problému globálně klesajícího vývozu ropy začala obracet pozornost a v minulých dnech publikoval Wall Street Journal velmi důležitý článek nazvaný „Vývozci ropy nejsou schopni udržet krok s poptávkou“. Za potenciálně alarmující lze označit poklesy vývozu Venezuely (-7.6%/ rok) a Mexika (-16%/ rok).

Tabulka 1

Na stránkách EIA jsou k dispozici dovozy ropy do USA podle země původu.

Tabulka 2

Z uvedených údajů vyplývá, že vývoz z Venezuely a Mexika do USA dohromady pokles v období říjen 2007 – březen 2008 o 414 000 bd, což činí ohromující (roční) míru poklesu exportu o -32%/ ročně. Tento propad byl alespoň částečně kompenzován nárůstem dovozu z Perského zálivu (ne však zcela).

EIA nedávno ohlásila rozsáhlý propad importu ropy do USA a s tím korespondující pokles komerčních rezerv, přičemž většina propadů se soustředila do oblasti Mexického zálivu. Zásoby ropy na pobřeží Mexického zálivu se během dvou týdnů propadly o 15.6 mb (9%).

Poslední čtyři týdny (do 23. května) byly dovozy ze všech dostupných zdrojů do oblasti pobřeží Mexického zálivu následující:

6.683 mbd
6.130 mbd
5.173 mbd
4.996 mbd

Z pohledu na tato čísla je docela možné, že pozorujeme skutečnou, hmatatelnou, nastupující minikrizi způsobenou poklesy vývozu z Venezuely a Mexika, která se projeví nejen v datech o ropě, ale pochopitelně i u jejích produktů a to již v řádu týdnů až měsíců. Více napoví další středeční EIA reporty. Důvody proč by se měl současný trend nízkého dovozu z Venezuely a z Mexika do USA změnit však nejsou (zřejmé).

Jaké budou případné důsledky? S vysokou pravděpodobností volání po uvolnění ropy ze strategických rezerv. To však není dlouhodobé řešení poklesů exportu od dvou klíčových vývozců. Venezuela vykazuje dlouhodobý pokles čistého exportu a Mexiko má při současném vývoji nakročeno k nulovému exportu kolem roku 2014. V říjnu 2007 tyto dvě země dodávaly do USA více než 20% importované ropy a produktů.

Zdroje: Oil Drum