O výpadcích elektřiny a zatím posledním Aktualizovaném výhledu

Téměř bez povšimnutí médií probíhají na mnoha místech světa výpadky v zásobování elektřinou. Řada z nich je zapříčiněna změnami obvyklých vzorců počasí, které způsobují, že vodní elektrárny nemohou kvůli nedostatku vody pracovat na plný výkon.

Tepelné elektrárny po celém světě se snaží vypořádat s vysokými cenami a místy i s výpadky v zásobování uhlím, topnými oleji nebo naftou.

S neúprosně pokračujícím růstem globální populace (zhruba o 80 milionů ročně) se problém rostoucí poptávky a stále obtížněji krok udržující nabídky nadále prohlubuje a to přesto, že zdaleka ne všichni nově narození mohou požívat výhod elektrické energie. Investice do nových produkčních kapacit a rozvodných sítí jsou vzhledem k těmto skutečnostem nedostatečné.

Na mnoha místech po světě zuří povstalecké aktivity. Irák, Afghánistán nebo Nigérie se každému ihned vybaví. Energetická infrastruktura (včetně elektrických rozvodných sítí) je oblíbeným cílem povstalců a teroristů všeho druhu. Není bohužel moc věcí, které rychleji rozzuří populaci a poukáží lépe na neschopnost vlády vypořádat se s problémy, než přerušení dodávek energie.

Výpadky dodávek jsou nyní tak časté, že byla zřízena nová webová stránka, která je věnována jejich zaznamenávání. Do budoucna nebude mít určitě o materiál nouzi! V minulých měsících bylo po celé planetě zaznamenáno na 96 míst, které vykázaly nějakou formu výpadků v zásobování energií.

Roste počet hlasů, které poukazují na fakt, že výpadky v dodávkách elektřiny mohou nezanedbatelně ovlivňovat světovou produkci kovů. Hliník, který vyžaduje ke své produkci velké množství elektřiny je první na seznamu a je pravděpodobné, že jeho dodávky budou tento rok o 800 000 tun nižší. JAR, která produkuje značnou část světových dodávek drahých kovů čelí a bude čelit vážným problémům v energetickém sektoru a nezanedbatelná část těžby už je mimo provoz.

Dalším fenoménem, který stojí za zmínku je problematika záložních zdrojů energie. Poptávka po nich logicky stoupá s tím, jak jsou další a další elektrické sítě po celém světě vystaveny opakujícím se blackoutům. Dokonce i nejchudší země mají nyní „moderní sektory“, kde jsou administrativní a finanční operace prováděny za použití výpočetní techniky. Pro takovéto organizace jsou spolehlivé dodávky energie nezbytností a kdekoliv si to mohou dovolit, nakupují záložní generátory, jejichž počet velice rychle roste. V Číně má takovouto schopnost výroby vlastní elektřiny v případě problémů elektrické sítě rostoucí počet továren. Kromě hluku a znečištění ovzduší, které generátory produkují, je řada z nich poháněna naftou, jejíž dodávky se začínají globálně jevit jako čím dál problematičtější, s čímž koreluje i růst cen této komodity. Výroba elektřiny pomocí spalovacích motorů je přitom vysoce neefektivní. Dokud nebude cena nafty natolik vysoká nebo její dodávky natolik nedostatečné, aby mohla být tímto způsobem používána, bude i toto relativně nové a expandující odvětví poptávky nadále vytvářet další tlak na už tak dost napjatou zásobovací situaci v sektoru tekutých paliv.

Co se týče aktualizace předpovědi vývoje produkce tekutých paliv z února 2008, tak ačkoliv produkce ropy a kondenzátů (C&C) má pokračovat v poklesu, tak produkce tekutých paliv (total liquids) má stále zůstat na zvlněné plató do roku 2009 (Fig 1) a to díky nárůstům produkce NGL (zkapalněný zemní plyn – natural gas liquids), ethanolu a XTL (BTL – biomasa na tekutá paliva – biomass to liquids, CTL – uhlí na tekutá paliva - coal to liquids a GTL – plyn na tekutá paliva – gas to liquids). Hlavní příčinou ukončení plató tekutých paliv v roce 2009 je akcelerace poklesu produkce C&C na 3% ročně v roce 2009 (Fig 3) (korekce ze dříve předpokládaných 4% za rok v minulých aktualizacích) a stagnace růstu produkce NGL (Fig 15). Ace předpokládá zdvojnásobení produkce biopaliv a XTL do roku 2012 (Fig 16), čímž si nejsem zcela jistý a nebyl bych tak optimistický. Výraznější (pokud vůbec nějaké) překonání vrcholu produkce tekutých paliv (87.2 mbd) z ledna 2008 se jeví jako málo pravděpodobné. Co se týče ceny (Fig 1), tak i pesimista Ace již pokulhává za realitou, která je cenově zatím zhruba o rok napřed.

Rostoucí počet expertů mluví o nadcházejícím vrcholu produkční plató. Matt Simmons předpokládá, že produkce C&C bude v roce 2012 na hodnotě 69 mbd (nyní je to 74 mbd). Jeff Rubin a Peter Buchanan z CIBC World Markets napsali počátkem roku zprávu, která předpokládá produkční plató (tekutých paliv) kolem 88 mbd v období 2011 – 2012. CEO Totalu, Christophe de Margerie a CEO ConocoPhillips, James Mulva prohlásili, že nabídka nepřekročí 100 mbd. Chris Skrebowski, editor UK Petroleum Review, prohlásil v říjnu 2007, že celková produkce tekutých paliv dosáhne zlomové plató na 92 mbd v období 2010 – 2011, ovšem za předpokladu, „že vše půjde tak jak má“. A výčet by mohl samozřejmě pokračovat.

„Zapata“ George Blake mluví v tomto interview bez ostychu o ropě za 160$ za barel v příštích měsících a zdůrazňuje, že podezřele velké množství rafinérií je v „údržbě“ – z čehož dovozuje, že ve skutečnosti nemají co zpracovávat – respektive nemohou fungovat kvůli nedostatečným dodávkám na plný výkon. Ačkoliv tento názor na budoucí cenu zcela nesdílím, nemohu říct, že by jeho úvaha postrádala logiku.

Dalo by se toho napsat ještě mnoho, ale den má jen 24 hodin, takže zatím jenom takto ve zkratce.

Zdroje: Energy Bulletin
The Oil Drum