This Week in Petroleum a pár poznámek k současnému vývoji

Když se podíváme na poslední This Week in Petroleum, zjistíme, že rezervy ropy v USA v přepočtu na dny spotřeby jsou od října 2007 níže než v období 2006 – 2007 a nyní se pohybují kolem 22 dní.

Graf 1 - Zásoby ropy v USA v přepočtu na dny spotřeby

Dovoz ropy do USA poklesl v posledním týdnu na pouhých 8.9 mbd a import je tak za poslední čtyři týdny dole o celých 925 000 bd, oproti stejnému období předchozího roku. V meziročním srovnání denních průměrů posledních 94 dnů poklesl import o 0.9%.

Graf 2 – Dovoz ropy do USA

Ceny ropy meziročně stouply ze zhruba 74$ za barel na dnešních 111$ za barel. To je rychlost, při níž se ceny zdvojnásobí v době jen o málo delší než dva roky.

Graf 3 – Ceny ropy

Rafinérské vstupy jsou až na velmi drobné výkyvy pod úrovní předchozího ročního období. V meziročním srovnání denních průměrů posledních 94 dnů poklesly o 1.3%.

Graf 4 – Vstupy do rafinérií v USA

Zásoby ropy v USA jsou na průměrné úrovni.

Graf 5 – Zásoby ropy v USA

Domácí těžba je v USA od srpna 2007 meziročně nižší zhruba o 100000 bd a v meziročním srovnání denních průměrů posledních 94 dnů poklesla o 1.9%.

Graf 6 – Těžba ropy v USA

Zásoby benzínu sice již popáté za sebou poklesly, v posledním týdnu o 3.4 mb, ale přesto zůstávají 10% nad průměrem z minulého roku.

Graf 7 – Zásoby benzínu v USA

V přepočtu na dny spotřeby se USA pohybují kolem 24 dní a od února jsou jejich zásoby výše než v období 2006 – 2007.

Graf 8 - Zásoby benzínu v USA v přepočtu na dny spotřeby

Cena za galon benzínu stoupla meziročně asi o 50 centů.

Graf 9 – Maloobchodní ceny benzínu v USA

Zásoby destilátů (nafta a topný olej) v přepočtu na dny spotřeby klesly pod 25 dnů a celoročně se nacházejí pod úrovní období 2006 – 2007.

Graf 10 - Zásoby destilátů v USA v přepočtu na dny spotřeby

Import destilátů se celoročně pohybuje pod úrovní období 2006 – 2007 a USA tak prohrávají v konkurenčním střetu se zámořím (zejména s Čínou).

Graf 11 – Import destilátů

Zásoby destilátů se pohybují v pásmu dolního průměru a jsou 11.5% pod úrovní ze stejného období minulého roku.

Graf 12 – Zásoby destilátů

Ceny nafty stouply v USA meziročně o 1.10$ za galon.

Graf 13 – Průměrné ceny nafty

Ceny ropy, benzínu i nafty jsou na burzách na rekordních maximech a je jen otázkou času, kdy začnou výrazněji růst ceny i u českých benzínových pump, protože ani silná koruna nemůže tomuto jasně nastavenému trendu bránit donekonečna.

Jakkoliv jsou problémy v dodávkách tekutých paliv stále zřejmější, není to nic proti potížím v sektoru s potravinami. Hlava sekce Organizace spojených národů pro potraviny a zemědělství Jacques Diouf vyzývá světové vůdce, aby se počátkem června zúčastnili summitu v Římě, kde má být diskutován postup řešení „globální potravinové krize“.

Mezitím probíhají protesty a nepokoje kvůli vysokým cenám potravin v řadě zemí světa a ceny rýže, sóji a dalších zemědělských komodit rychle rostou. Mírně „poklesly“ jen ceny obilí, ovšem poté, co v minulých týdnech dosáhly bezprecedentních maxim. Obnovení vysoké úrovně globálních zásob obilovin je vzhledem k pokračujícímu růstu populace, klimatickým změnám, zavrženíhodnému konceptu používání zemědělské půdy na výrobu biopaliv, stále častějšímu nedostatku vody, rostoucím cenám zemědělských vstupů spojených s růstem cen energií, hnojiv a pesticidů krajně nejisté.

Na Filipínách sice ještě nepokoje neprobíhají, vládní činitelé už ale dopředu prohlašují, že za „křečkování“ rýže můžou pachatelé čekat doživotí.

Několik let stagnující odvětví produkce tekutých paliv s nadějí vzhlíží k již po několikáté odloženému otevření pole Khurasaniyah v Saudské Arábii, kde má být zahájena těžba v následujících dnech a produkce má dosáhnout 300 000 bd ještě během dubna a posléze se dostat až na maximum ve výši 500 000 bd. Khurasaniyah ovšem není žádným novým nálezem z poslední doby. Je to bez nadsázky „starý kůň“, který v minulosti příliš dobře neběžel, ale teď už jaksi není ve stáji moc na výběr. V roce 1979 dosáhlo toto pole své (zatím) maximální produkce ve výši 208 000 bd. V roce 1982 však těžba činila již jen 107 000 bd. Struktura rezervoáru postrádá vynikající propustnost a pórovitost nejlepších saudských polí. (M. Simmons. Twilight in the Desert s. 221).

Dalších 250 000 bd má přidat do konce roku expanze pole Shaybah v Rub Al-Khali. Toto pole je v provozu 10 let, jeho rozvoj a fungování bylo a je velmi nákladné (materiál je nutno dovážet stovky kilometrů pouští). Rezervoár se nachází ve vysoce nehostinném prostředí (rozdíly teplot během dne a noci až 50 stupňů, časté písečné bouře). Rezervy se odhadují na 14 miliard barelů vysoce kvalitní lehké ropy a 25 bilionů krychlových stop plynu. Ložisko je vysoce komplexní a Simmons (s. 210 – 211) si netroufá vzhledem k obrovskému množství plynu odhadovat do budoucna produkci. Nad objemem 500 000 bd (nebo i více) po dalších 30 let se však pozastavuje a pokládá otázku, nakolik se jedná o realitu a nakolik o zbožné přání.

Sám výběr těchto nových „megaprojektů“ tak napovídá o situaci Saudské Arábie mnohé a příliš optimismu nepřidává. Nezbývá než doufat, že se uváděná čísla skutečně realizují a budou dostatečná k tomu, aby nejen kompenzovala, ale i překryla pokles ostatních saudských polí. O výrazném růstu produkce KSA přes 10 milionů bd, ale nejsem vůbec přesvědčen a rovnou říkám, že ho považuji za nepříliš pravděpodobný.

Ropná pole v Saudské Arábii, která jsou uváděná do provozu nebo rozšiřují svoji produkci

Mezinárodní měnový fond mezitím oznámil, že ztráty ze současné finanční krize dosáhnou až 945 miliard dolarů. To je zatím nejvyšší zveřejněné oficiální číslo. Přitom je třeba si uvědomit, že cílem IMF jistě není dělat paniku na finančních trzích a tak to může být jen příprava na ještě vyšší čísla v budoucnu. Většinu problémů, které finanční instituce na čele s FEDEM svojí finanční „politikou“ dluhů postavených na dalších dluzích nadělaly přitom samozřejmě nezaplatí banky, které toto umožnily, dokonce to nebudou z valné části ani ti, kteří si od nich půjčili, protože ti jsou a byli insolventní ještě dříve než jejich věřitelé, ale budou to ti občané USA, kteří ještě nějaký majetek nebo dokonce úspory mají. Zdecimované zbytky střední vrstvy jsou tak znovu první na řadě a tentokrát dostanou už zdá se definitivní úder prostřednictvím postupujícího „znárodnění dluhu“. V USA tak během příštích několika let zůstanou v zásadě jen široké vrstvy chudnoucích, chudých a žijících v bídě na straně jedné a velmi úzká minorita mimořádně majetných na straně druhé. Ve světě kontrolovaném korporacemi, jejichž vedení splývá s bankovním sektorem je toto zákonitý vývoj. V takovém systému není pro (skutečnou) demokracii a zájmy občanů místo. Volby se stávají fraškou, politici více nebo méně vědomými loutkami korporátních zájmů, zákonodárný proces cestou k dosažení větších zisků. Utváření veřejného mínění a vláda pomocí mediální propagandy za spolupráce „prorežimně“ orientovaných novinářů základním pilířem systému. To je „krásný nový svět“, který hroutící se americká demokracie odkazuje světu. Ve světle tohoto trendu mě pak výhled na globální krizi spojenou s přelidněním, postupujícím rozkladem a případným kolapsem ekonomického, zemědělského a energetického sektoru a současného systému vůbec děsí poněkud méně.

Zdroje: EIA