Další spekulace ohledně útoku na Írán

Izraelský zpravodajský server DEBKAfile přinesl 9. června zprávu, podle níž se nadále posiluje aliance mezi Teheránem a Damaškem na jedné straně a mezi USA a Izraelem na straně druhé. Američané a Izraelci mají údajně připravený plán koordinovaného vojenského úderu proti Íránu, Sýrii a Hizbaláhu, který má přijít během léta.

Podle této hypotézy předpokládá íránské vedení, že během příštího jednání RB OSN, které se má konat na přelomu června a července USA oznámí, že sankce proti Teheránu jsou neadekvátní, protože Rusko a Čína je zmírnily. Proto zbývá jen jedno účinné řešení a to vojenské. Ajatoláhové došli k závěru, že George W. Bush je rozhodnut opustit úřad ověnčen vavříny skvělého vojenského úspěchu proti Íránu, který má zastínit selhání v Iráku.

Jiní se dokonce domnívají, že v USA už existuje legální mechanismus, který by umožnil prodloužit prezidentu Bushovi jeho setrvání v úřadě nebo by umožnil víceprezidentu Cheneymu zaujmout jeho místo a to v případě rozsáhlejší války nebo krizové situace, kterou by střet s Íránem a Sýrií vyvolal. Presidentská direktiva (nařízení) o národní bezpečnosti (National Security Presidential Directive (NSPD) 51) a Presidentská direktiva (nařízení) o domácí bezpečnosti (Homeland Security Presidential Directive (HSPD) 20) by mohly takovýto postup legalizovat.

Pozemní operace se neočekává. Počítá se s rozsáhlým útokem pomocí raket a vzdušných úderů, který zničí íránské jaderné instalace a vážně poškodí ekonomickou infrastrukturu země.

Podle Íránu byl již scénář útoku, včetně sledu jednotlivých akcí stanoven. USA nejdříve udeří na Írán a poté Izrael využije příležitosti a zaútočí na Sýrii, přičemž se zaměří na letectvo a raketové síly, stejně jako na rakety a muniční sklady Hizbaláhu, které byly již Íránem doplněny po předchozím střetu.

Činovníci v Teheránu a Damašku nacházejí potvrzení svých zpravodajských informací také v návštěvě izraelského ministra dopravy Shaula Mofaza (narozen 1948 v Teheránu, má íránský původ, do Izraele emigroval v roce 1957) ve Washingtonu, která se uskutečnila minulý týden na čele velké vojenské delegace. Jsou si jisti, že Mofaz – bývalý ministr obrany a náčelník štábu využil strategických rozhovorů k vyjasnění posledních detailů plánovaného útoku. Zejména byli znepokojeni údajným naléháním izraelského ministra na ministryni zahraničí Riceovou, aby byl stanoven termín, po němž již USA opustí koncept sankcí jako neúčinný a obrátí svou pozornost ke zbývajícím možnostem vypořádání se s íránským jaderným (zbrojním) programem.

Vzhledem ke klimatu v Damašku a Teheránu a jejich aktivním přípravám na hrozící útok není překvapivé, že izraelský premiér Ehud Olmert neobdržel žádnou odpověď na nótu, kterou poslal Assadovi a v níž nabízel mírové rozhovory a odstoupení Golanských výšin. Assad údajně nepovažoval tuto nabídku za vážně míněnou a Olmert od něj odpověď ani neočekával. Golanské výšiny mají strategickou polohu a navíc jsou důležitým zdrojem vody v oblasti. Jejich dobrovolné odstoupení Izraelem Sýrii je proto vysoce nepravděpodobné.

Ač v ČR s výjimkou článku na serveru aktuálně.cz média o Íránu mluví minimálně, v zahraničním tisku se válečné bubny začínají znovu ozývat. Íránské vedení mluví o útoku během léta a znovu varuje, že íránské síly jsou na konfrontaci dobře připraveny. Hrozí, že se případný konflikt vymkne americké kontrole (podobně jako Irák) a zasáhne celou oblast od Turecka po Egypt a Saudskou Arábii až po Pákistán. Írán a Sýrie sice jednaly s USA ohledně stabilizace Iráku, USA je ale obviňují, že podporují irácké povstalce a naopak Írán obviňuje USA ze snahy o převrat v zemi. Pravdu mají pravděpodobně obě strany.

Je téměř nemožné učinit jakékoliv závěry ohledně pravděpodobnosti útoku. Pokud příjde, je stejně těžké odhadovat jeho vývoj. Případný útok a s ním spojená zásobovací krize by zcela zakryly důsledky ropného zlomu, jehož první projevy někteří očekávají v období příštích měsíců, kdy má nabídka převýšit poptávku o zhruba o 1 – 1,5 milionu barelů/den a OPEC se opakovaně vyhýbá zvýšení produkce s odkazem na stanovené kvóty. Čím dál víc lidí to ale považuje jen za kouřovou clonu a domnívají se, že je velký rozdíl mezi slovy nechtít a nebýt schopen.

Írán navíc slíbil teroristické útoky pomocí spících buněk v USA a u jeho spojenců. Opět těžko říci, zda je něčeho takového schopen. Neznámých je obrovské množství a údajná hrozba jaderného programu Íránu se mi zdá mnohem menší, než rizika vyvolaná potenciálním konfliktem.

V případě amerického útoku je také jisté, že masivně vzroste množství útoků v Iráku nebo že se Irák (a Kuvajt) rovnou stane bojištěm mezi pozemními silami USA a Íránu. Šíitské síly v Iráku v čele se Sadrovými milicemi prohlásily, že Írán podpoří.

Válku očekává většina Blízkého východu. Útok na Írán se podobá otevření pověstné Pandořiny skříňky. Je otázkou, kdo bude natolik hloupý nebo šílený, že se toho odváží zhostit.