Pár střípků
J. A. McNeely uvádí ve svém článku na BBC News několik dosti pádných důvodů, proč je podle něj prosazování biopaliv nepříliš dobrou volbou, respektive, že biopaliva fakticky nejsou alternativou a dokonce ani nijak významně nepřispívají k řešení otázky globálního oteplování.
Podle nedávno vydané direktivy EU se přitom mají biopaliva podílet na celkovém objemu paliv použitých v dopravě 5,75% do roku 2010.
Nicméně ethanol vyráběný z kukuřice, cukrové třtiny nebo jiných rostlin je možná velmi nemoudrou cestou k řešení našich problémů.
Zvažte jen následující body:
1. Zrno použité k naplnění nádrže Range Roveru ethanolem, odpovídá množství jídla, které jeden člověk spotřebuje za rok.
2. Mnoho evropských řidičů bude jezdit na ethanol dovážený z Brazílie, kde je kvůli jeho produkci vypalována stále větší plocha pralesů Amazonie. Pralesy jihovýchodní Asie jsou likvidovány ze stejných důvodů a s nimi i životní prostředí a sama existence tisíců druhů.
3. Pokud by byl ethanol dovážen z USA, bude velmi pravděpodobně vyráběn z kukuřice, přičemž fosilní paliva jsou užívána na každé úrovni její produkce (od sázení, přes hnojení, po sklizeň a dopravu). Konečná energetická bilance ethanolu z kukuřice je pak taková, že k vyprodukování paliva je třeba o 30% více energie, než se získá jeho spálením, nemluvě o erozi půdy, znečištění a postupném vyčerpávání vodních zdrojů.
4. Vyprodukování ethanolu, který by nahradil 5,75% tekutých paliv používaných v dopravě v EU by podle některých studií vyžadovalo využití až ¼ orné půdy v unii.
5. Nasazení ethanolu místo benzínu by snížilo celkové emise CO2 o pouhých 13% kvůli zplodinám vyprodukovaným při jeho výrobě a nižší efektivitě při spalování než má benzín.
6. Ceny potravin jsou už i tak na vzestupu. Při použití pouhých 10% světové sklizně cukru k výrobě ethanolu, se ceny této komodity zdvojnásobily.
Není proto příliš překvapivé, že mnozí považují biopaliva za velmi efektivní odlesňovače, tedy přesný opak toho, za co je leckdo (třeba pan Bursík) vydává. V kombinaci se stále zřetelnějším přechodem řady lidí k tuhým palivům včetně dřeva, nejsou vyhlídky lesů a to i těch českých zrovna růžové.
Od biotechnologie lze očekávat pokroky, ale ne zázraky. Pokud by se podařilo biopalivy pokrýt 10% spotřeby paliv v dopravě, byl by to zásadní úspěch, doufat ve více je nezřízený optimismus. Ekologické dopady však již jsou a do budoucna tím spíše budou vážné. Třeba řepka pěstovaná i u nás vyžaduje výrazné nasazení herbicidů a její dlouhý kořen je opravdu efektivní ve využití (vysávání) půdních živin. Její ceny samozřejmě jdou nahoru a tento trend bude pokračovat. V kombinaci s dopady globálních klimatických změn budeme těžko schopni živit stávající, natož rostoucí populaci. Etika používání biopaliv tak je v situaci už dnes probíhajících hladomorů nulová.
EROEI (poměr energie vložené a získané) biopaliv je předmětem neutuchajících sporů s velmi rozdílnými závěry (viz. dostupné studie).
Americký trh s nemovitostmi už vykazuje všechny příznaky nastupující recese, když ceny domů minulý měsíc poprvé po jedenácti letech klesly.
Opravdu špatnou zprávou pak je oznámení ministra financí Tlustého o prodeji části akcií ČEZU. Co hůř, výtěžkem z prodeje se mají lepit díry v dálnicích a silnicích. Domácí politická scéna mi obvykle nestojí za komentář, ale co dodat k tomuhle? Absurdistán v praxi. Nevadí, že této „vládě“ podle všeho zbývá necelý týden. Zbavovat se jakéhokoliv podílu v ČEZU je asi stejně logické jako před třeskutou zimou prodat trubky ke kamnům a ta zima se bohužel blíží každým dnem. O logice však chování lidí rozhodně není, takže proč si stěžovat.
Podle nedávno vydané direktivy EU se přitom mají biopaliva podílet na celkovém objemu paliv použitých v dopravě 5,75% do roku 2010.
Nicméně ethanol vyráběný z kukuřice, cukrové třtiny nebo jiných rostlin je možná velmi nemoudrou cestou k řešení našich problémů.
Zvažte jen následující body:
1. Zrno použité k naplnění nádrže Range Roveru ethanolem, odpovídá množství jídla, které jeden člověk spotřebuje za rok.
2. Mnoho evropských řidičů bude jezdit na ethanol dovážený z Brazílie, kde je kvůli jeho produkci vypalována stále větší plocha pralesů Amazonie. Pralesy jihovýchodní Asie jsou likvidovány ze stejných důvodů a s nimi i životní prostředí a sama existence tisíců druhů.
3. Pokud by byl ethanol dovážen z USA, bude velmi pravděpodobně vyráběn z kukuřice, přičemž fosilní paliva jsou užívána na každé úrovni její produkce (od sázení, přes hnojení, po sklizeň a dopravu). Konečná energetická bilance ethanolu z kukuřice je pak taková, že k vyprodukování paliva je třeba o 30% více energie, než se získá jeho spálením, nemluvě o erozi půdy, znečištění a postupném vyčerpávání vodních zdrojů.
4. Vyprodukování ethanolu, který by nahradil 5,75% tekutých paliv používaných v dopravě v EU by podle některých studií vyžadovalo využití až ¼ orné půdy v unii.
5. Nasazení ethanolu místo benzínu by snížilo celkové emise CO2 o pouhých 13% kvůli zplodinám vyprodukovaným při jeho výrobě a nižší efektivitě při spalování než má benzín.
6. Ceny potravin jsou už i tak na vzestupu. Při použití pouhých 10% světové sklizně cukru k výrobě ethanolu, se ceny této komodity zdvojnásobily.
Není proto příliš překvapivé, že mnozí považují biopaliva za velmi efektivní odlesňovače, tedy přesný opak toho, za co je leckdo (třeba pan Bursík) vydává. V kombinaci se stále zřetelnějším přechodem řady lidí k tuhým palivům včetně dřeva, nejsou vyhlídky lesů a to i těch českých zrovna růžové.
Od biotechnologie lze očekávat pokroky, ale ne zázraky. Pokud by se podařilo biopalivy pokrýt 10% spotřeby paliv v dopravě, byl by to zásadní úspěch, doufat ve více je nezřízený optimismus. Ekologické dopady však již jsou a do budoucna tím spíše budou vážné. Třeba řepka pěstovaná i u nás vyžaduje výrazné nasazení herbicidů a její dlouhý kořen je opravdu efektivní ve využití (vysávání) půdních živin. Její ceny samozřejmě jdou nahoru a tento trend bude pokračovat. V kombinaci s dopady globálních klimatických změn budeme těžko schopni živit stávající, natož rostoucí populaci. Etika používání biopaliv tak je v situaci už dnes probíhajících hladomorů nulová.
EROEI (poměr energie vložené a získané) biopaliv je předmětem neutuchajících sporů s velmi rozdílnými závěry (viz. dostupné studie).
Americký trh s nemovitostmi už vykazuje všechny příznaky nastupující recese, když ceny domů minulý měsíc poprvé po jedenácti letech klesly.
Opravdu špatnou zprávou pak je oznámení ministra financí Tlustého o prodeji části akcií ČEZU. Co hůř, výtěžkem z prodeje se mají lepit díry v dálnicích a silnicích. Domácí politická scéna mi obvykle nestojí za komentář, ale co dodat k tomuhle? Absurdistán v praxi. Nevadí, že této „vládě“ podle všeho zbývá necelý týden. Zbavovat se jakéhokoliv podílu v ČEZU je asi stejně logické jako před třeskutou zimou prodat trubky ke kamnům a ta zima se bohužel blíží každým dnem. O logice však chování lidí rozhodně není, takže proč si stěžovat.
posted by Thon Taddeo at 7:05 pm
0 Comments:
Post a Comment
<< Home