Pokles, který nevydrží
Ceny ropy klesají a v současnosti se pohybují kolem 60$ za barel. Nakolik však tento stav odráží realitu? Existují skutečně důvody, které by ospravedlňovaly tento pokles? Osobně jich moc nevidím, nicméně pár bodů vypíchnout lze. Situace kolem Íránu je relativně stabilizovaná, nic moc není slyšet ani o Hnutí za emancipaci delty Nigeru, žádný hurikán nezasáhl Mexický záliv a BP pomalu obnovuje těžbu v Prudhoe Bay. Z pohledu ropného byznysu téměř ideální stav. Navíc se blíží volby v USA a kdo si prohledne graf obliby prezidenta Bushe a ceny benzínu, zjistí velmi jasnou korelaci, takže o důvod víc dostat ceny aspoň trochu dolů. Nastupující recese se rýsuje a s ní i o něco nižší spotřeba ropy v USA. O případné přebytky se ale jistě rádi postarají noví konzumenti v Číně a Indii. SUV od General Motors jdou stále hůře na odbyt, stejně jako auta od pana Forda. Prodat dům už dnes v USA taky není tak lehké jako před rokem, zásoba nových domů na prodej je na několikaletém maximu a obchodníci si teď nejspíš pěkně lámou hlavy, jaké pobídky ještě přihodit, aby prodali – že by k novému domu nové auto?
Když se však člověk podívá do statistik EIA, uvidí obraz, který není příliš povzbudivý a to EIA umí přibarvit své údaje občas i hodně barevnými pastelkami. Za první kvartál roku 2005 bylo na trh dodáváno 84,1 miliónů barelů ropy za den. Ve stejném kvartálu roku 2006 to bylo 84,39, tedy nárůst o 290 000 barelů za den. Ve druhém kvartálu roku 2005 bylo dodáváno rekordních 84,69 miliónů barelů za den a toto číslo dosud nebylo překonáno. Ve druhém kvartálu letošního roku bylo dodáváno 84,19 mil. bbl./den. Tedy o 500 000 barelů méně než před rokem. Poptávka v první kvartálu roku 2005 byla přitom 84,25 mil. bbl./ den, takže poptávka převýšila nabídku o 150 000 bbl.. Ve druhém kvartálu 2005 byla poptávka 82,44 mil. bbl./den, takže tu byla rezerva 2 250 000 barelů. V první kvartálu roku 2006 byla poptávka 85,15 mil. bbl./den, což znamená, že poptávka tentokrát převýšila nabídku o 760 000 barelů. Poptávka za druhý kvartál zatím nebyla zveřejněna. I po sečtení produkce prvních dvou kvartálů 2005 a srovnání s prvními dvěma kvartály letošního roku jsme stále o 210 000 barelů za den pozadu za předchozím rokem.
Podobná je situace s tolik opěvovanými komerčními rezervami ropy v USA. Ty jsou plné především díky poklesu zásob v SPR (Strategické ropné rezervě USA). Jak dokládá tabulka, poklesla tato za poslední rok o více než 12 miliónů barelů, které nebyly doplněny. Celkové zásoby SPR mají tvořit 687,8 miliónů barelů, z toho ovšem 414,3 miliónů bbl. (více než 60%) tvoří těžká ropa, kterou není většina amerických rafinérií schopna zpracovat. Udávat nadprůměrné komerční zásoby jako důvod poklesu cen tak je více než co jiného hra s čísly, protože v komerčních zásobách je sice o 15,5 miliónů barelů ropy více než před rokem (což byla navíc situace po Katrině), ve Strategické rezervě je však o 12 miliónů barelů ropy méně.
V minulých letech byla zahájena produkce řady významných projektů, tento trend bude pokračovat ještě zhruba pět let. Dnes už je ale zřejmé, že tato nově rozběhnutá těžba nebude schopná nijak významně zvýšit globální produkci a je dokonce možné, že ani nepokryje stávající poklesy velkých polí. V letech 2010 – 2015 pak budou trhy tvrdě konfrontovány s realitou výrazně klesající produkce skomírajících obrů, za něž tu budou již jen menší a menší a dražší a dražší, stále chabější "náhrady".
Za poklesem cen tak stojí příznivá geopolitická situace, sezónní fluktuace a politicko – ekonomické tlaky na udržení ceny tak nízko jak je to jen možné. Tuto hru nejspíše bude možno ještě několik málo let s většími či menšími potížemi hrát. Cenu konec konců určují lidé - je to lidský konstrukt - na rozdíl od množství ropy v zemi. To už určila geologie za nás a nikdo, ani trhy a dokonce ani technologie s tím nic moc nenadělají.
Když se však člověk podívá do statistik EIA, uvidí obraz, který není příliš povzbudivý a to EIA umí přibarvit své údaje občas i hodně barevnými pastelkami. Za první kvartál roku 2005 bylo na trh dodáváno 84,1 miliónů barelů ropy za den. Ve stejném kvartálu roku 2006 to bylo 84,39, tedy nárůst o 290 000 barelů za den. Ve druhém kvartálu roku 2005 bylo dodáváno rekordních 84,69 miliónů barelů za den a toto číslo dosud nebylo překonáno. Ve druhém kvartálu letošního roku bylo dodáváno 84,19 mil. bbl./den. Tedy o 500 000 barelů méně než před rokem. Poptávka v první kvartálu roku 2005 byla přitom 84,25 mil. bbl./ den, takže poptávka převýšila nabídku o 150 000 bbl.. Ve druhém kvartálu 2005 byla poptávka 82,44 mil. bbl./den, takže tu byla rezerva 2 250 000 barelů. V první kvartálu roku 2006 byla poptávka 85,15 mil. bbl./den, což znamená, že poptávka tentokrát převýšila nabídku o 760 000 barelů. Poptávka za druhý kvartál zatím nebyla zveřejněna. I po sečtení produkce prvních dvou kvartálů 2005 a srovnání s prvními dvěma kvartály letošního roku jsme stále o 210 000 barelů za den pozadu za předchozím rokem.
Podobná je situace s tolik opěvovanými komerčními rezervami ropy v USA. Ty jsou plné především díky poklesu zásob v SPR (Strategické ropné rezervě USA). Jak dokládá tabulka, poklesla tato za poslední rok o více než 12 miliónů barelů, které nebyly doplněny. Celkové zásoby SPR mají tvořit 687,8 miliónů barelů, z toho ovšem 414,3 miliónů bbl. (více než 60%) tvoří těžká ropa, kterou není většina amerických rafinérií schopna zpracovat. Udávat nadprůměrné komerční zásoby jako důvod poklesu cen tak je více než co jiného hra s čísly, protože v komerčních zásobách je sice o 15,5 miliónů barelů ropy více než před rokem (což byla navíc situace po Katrině), ve Strategické rezervě je však o 12 miliónů barelů ropy méně.
V minulých letech byla zahájena produkce řady významných projektů, tento trend bude pokračovat ještě zhruba pět let. Dnes už je ale zřejmé, že tato nově rozběhnutá těžba nebude schopná nijak významně zvýšit globální produkci a je dokonce možné, že ani nepokryje stávající poklesy velkých polí. V letech 2010 – 2015 pak budou trhy tvrdě konfrontovány s realitou výrazně klesající produkce skomírajících obrů, za něž tu budou již jen menší a menší a dražší a dražší, stále chabější "náhrady".
Za poklesem cen tak stojí příznivá geopolitická situace, sezónní fluktuace a politicko – ekonomické tlaky na udržení ceny tak nízko jak je to jen možné. Tuto hru nejspíše bude možno ještě několik málo let s většími či menšími potížemi hrát. Cenu konec konců určují lidé - je to lidský konstrukt - na rozdíl od množství ropy v zemi. To už určila geologie za nás a nikdo, ani trhy a dokonce ani technologie s tím nic moc nenadělají.
0 Comments:
Post a Comment
<< Home