Zlom obilí?
Předpokládá se, že letošní sklizeň obilí zaostane za spotřebou o 61 milionů tun, což bude po šesté za posledních sedm let, kdy poptávka předčí produkci. V důsledku toho poklesnou světové rezervy obilí koncem roku na 57 dní spotřeby, což bude nejnižší hodnota od 56 denního minima v roce 1972, které odstartovalo zdvojnásobení cen této komodity. Není proto překvapivé, že ministerstvo zemědělství USA počítá tento rok s nárůstem cen obilí o 14%, kukuřice o 22%. Vzhledem k nejnižším rezervám obilí za posledních 34 let je velmi pravděpodobné, že svět bude záhy čelit kombinaci vysokých cen obilí a ropy.
Ministerstvo zemědělství USA odhaduje letošní světovou sklizeň obilí na 1984 milionů tun, což je o 24 milionů tun méně než minulý rok, tedy zhruba o 1%. To je o 3% méně než historicky rekordní sklizeň 2044 milionů tun v roce 2004.
Světová spotřeba obilí stoupla za posledních 45 let 42* (s výjimkou let 1974, 1988 a 1995), kdy napjaté dodávky a prudký nárůst cen snížily spotřebu. Růst poptávky po obilí, tradičně poháněný růstem světové populace a rostoucími příjmy, je nyní také způsoben rychle rostoucí poptávkou po etanolu vyráběném mj. z obilí.
Zhruba 60% světové produkce obilí je použito jako jídlo pro obyvatelstvo, 36% jako krmivo a 3% jako palivo. Zatímco spotřeba obilí jako potraviny a krmiva stoupá zhruba o 1% ročně, použití obilí jako paliva roste o více než 20% za rok. USA plánuje v letošním roce použít na výrobu etanolu 55 milionů tun z odhadované produkce 268 milionů tun obilí. To dělá „pouhých“ 16% sklizně USA. Je to však víc obilí, než vyprodukuje Kanada.
Farmáři tak stojí tváří v tvář rekordnímu růstu poptávky v době, kdy mizí jak technologický potenciál pro zvýšení produkce, tak i zásoby vody. Rostoucí globální teploty spojené s postupující degradací půdy, navíc hrozí dále snížit budoucí sklizně. Ukazatele zásob vody klesají a studně vysychají v zemích, v nichž žije ½ světové populace, včetně tak významných producentů obilovin jako Čína, Indie nebo USA. V Číně klesla produkce obilí díky snížení stavu zásob vody na méně než 100 milionů tun, když ještě v roce 1997 dosáhla tato země rekordní produkce 123 milionů tun. Vodu použitelnou v zemědělství také stále rychleji pohlcují rostoucí městské aglomerace. Všeobecně rozšířené nadužívání rezervoárů za účelem zavlažování znamená, že již dnes používáme vodu, která pak bude nutně chybět v budoucnu. Každému je jistě jasné, že další snižování zásob vody je nevyhnutelně svázáno s poklesem produkce potravin. Navíc se uvádí, že s každým stupněm Celsia nad historickým průměrem, lze očekávat pokles výnosů obilí o 10%. Vlny horka v minulých letech vedly k poklesu výnosů a zdá se, že letošní rok nebude výjimkou. Indie již z těchto důvodů přehodnotila svůj odhad letošní sklizně obilí ze 73 na 68 milionů tun. Dnes sice produkujeme dvakrát více potravin než minulá generace, spotřebováváme však přitom třikrát více vody.
Z pohledu těchto údajů je budoucí projektované využití obilí, ale i cukrové třtiny či řepy nebo řepky, jako zdrojů tekutých paliv velmi diskutabilní. Samotná myšlenka spalování obilí, tedy fakticky potravin v motorech (zejména osobních) aut v okamžiku, kdy stovky milionů lidí po světě hladoví, je morálně zavrženíhodná. Co je však neméně důležité, jsou velmi odlišné závěry studií o energetické bilanci etanolu. Řada studií poukazuje na mnohem vyšší energetický přínos etanolu vyráběného z celulózy (prérijní tráva, stonky kukuřice atd.) než přímo z kukuřice, obilí či řepky. Zde v průměru vychází EROEI okolo 4,5. Faktory jako vyčerpávání půdy, použitá voda apod. však obvykle nejsou započítávány. Je třeba střízlivě počítat s etanolem jako pouhou malou součástí budoucí energetické rovnice. Za zásadní úspěch by bylo možné považovat nahrazení 15% v současnosti používaných tekutých paliv bio palivy do roku 2015. Osobně bych na to ovšem nesázel. Pokud by náhodou měly pravdu extrémní závěry studií Pimentela a Patzeka, bylo by nasazení bio paliv v širším měřítku v okamžiku krize bez nadsázky cestou do pekel.
Co se ropy týče ta zůstává na dohled rekordního maxima z tohoto týdne ve výši 75.40$ za barel. Za zmínku jistě stojí také fakt, že Venezuela podepsala s Ruskem kontrakt na dovoz 100 000 barelů denně do konce roku a to proto, aby mohla uspokojit své klienty, s nimiž má uzavřené kontrakty o dodávkách.
Vrtná flotila Saudské Arábie má velmi napilno – je vytížena maximálním způsobem a její aktivita je o 60% nad pětiletým průměrem. Masivní nárůst produkce ropy se však nekoná, ba právě naopak.
Money supply dále roste a to globálně (Austrálie 9,1%, Británie 11,7%, Kanada 7,7%, Dánsko 14,7%, USA 8,1% Eurozóna 7,3%) - takto vypadá boj s inflací v praxi. Úrokové sazby jsou a budou na vzestupu. Centrální banky šlapou na brzdy. Ekonomika globálně začíná jevit známky zpomalování. Tento vývoj jsme ovšem všichni čekali a lepší to nebude.
Prameny:
http://www.ce.cmu.edu/~gdrg/readings/2006/03/21/Hammerschlag_EthanolsEnergyReturnonInvestmentSurveyofLiterature1990-Pres.pdf
http://www.financialsense.com/captain/log.htmlMinisterstvo zemědělství USA odhaduje letošní světovou sklizeň obilí na 1984 milionů tun, což je o 24 milionů tun méně než minulý rok, tedy zhruba o 1%. To je o 3% méně než historicky rekordní sklizeň 2044 milionů tun v roce 2004.
Světová spotřeba obilí stoupla za posledních 45 let 42* (s výjimkou let 1974, 1988 a 1995), kdy napjaté dodávky a prudký nárůst cen snížily spotřebu. Růst poptávky po obilí, tradičně poháněný růstem světové populace a rostoucími příjmy, je nyní také způsoben rychle rostoucí poptávkou po etanolu vyráběném mj. z obilí.
Zhruba 60% světové produkce obilí je použito jako jídlo pro obyvatelstvo, 36% jako krmivo a 3% jako palivo. Zatímco spotřeba obilí jako potraviny a krmiva stoupá zhruba o 1% ročně, použití obilí jako paliva roste o více než 20% za rok. USA plánuje v letošním roce použít na výrobu etanolu 55 milionů tun z odhadované produkce 268 milionů tun obilí. To dělá „pouhých“ 16% sklizně USA. Je to však víc obilí, než vyprodukuje Kanada.
Farmáři tak stojí tváří v tvář rekordnímu růstu poptávky v době, kdy mizí jak technologický potenciál pro zvýšení produkce, tak i zásoby vody. Rostoucí globální teploty spojené s postupující degradací půdy, navíc hrozí dále snížit budoucí sklizně. Ukazatele zásob vody klesají a studně vysychají v zemích, v nichž žije ½ světové populace, včetně tak významných producentů obilovin jako Čína, Indie nebo USA. V Číně klesla produkce obilí díky snížení stavu zásob vody na méně než 100 milionů tun, když ještě v roce 1997 dosáhla tato země rekordní produkce 123 milionů tun. Vodu použitelnou v zemědělství také stále rychleji pohlcují rostoucí městské aglomerace. Všeobecně rozšířené nadužívání rezervoárů za účelem zavlažování znamená, že již dnes používáme vodu, která pak bude nutně chybět v budoucnu. Každému je jistě jasné, že další snižování zásob vody je nevyhnutelně svázáno s poklesem produkce potravin. Navíc se uvádí, že s každým stupněm Celsia nad historickým průměrem, lze očekávat pokles výnosů obilí o 10%. Vlny horka v minulých letech vedly k poklesu výnosů a zdá se, že letošní rok nebude výjimkou. Indie již z těchto důvodů přehodnotila svůj odhad letošní sklizně obilí ze 73 na 68 milionů tun. Dnes sice produkujeme dvakrát více potravin než minulá generace, spotřebováváme však přitom třikrát více vody.
Z pohledu těchto údajů je budoucí projektované využití obilí, ale i cukrové třtiny či řepy nebo řepky, jako zdrojů tekutých paliv velmi diskutabilní. Samotná myšlenka spalování obilí, tedy fakticky potravin v motorech (zejména osobních) aut v okamžiku, kdy stovky milionů lidí po světě hladoví, je morálně zavrženíhodná. Co je však neméně důležité, jsou velmi odlišné závěry studií o energetické bilanci etanolu. Řada studií poukazuje na mnohem vyšší energetický přínos etanolu vyráběného z celulózy (prérijní tráva, stonky kukuřice atd.) než přímo z kukuřice, obilí či řepky. Zde v průměru vychází EROEI okolo 4,5. Faktory jako vyčerpávání půdy, použitá voda apod. však obvykle nejsou započítávány. Je třeba střízlivě počítat s etanolem jako pouhou malou součástí budoucí energetické rovnice. Za zásadní úspěch by bylo možné považovat nahrazení 15% v současnosti používaných tekutých paliv bio palivy do roku 2015. Osobně bych na to ovšem nesázel. Pokud by náhodou měly pravdu extrémní závěry studií Pimentela a Patzeka, bylo by nasazení bio paliv v širším měřítku v okamžiku krize bez nadsázky cestou do pekel.
Co se ropy týče ta zůstává na dohled rekordního maxima z tohoto týdne ve výši 75.40$ za barel. Za zmínku jistě stojí také fakt, že Venezuela podepsala s Ruskem kontrakt na dovoz 100 000 barelů denně do konce roku a to proto, aby mohla uspokojit své klienty, s nimiž má uzavřené kontrakty o dodávkách.
Vrtná flotila Saudské Arábie má velmi napilno – je vytížena maximálním způsobem a její aktivita je o 60% nad pětiletým průměrem. Masivní nárůst produkce ropy se však nekoná, ba právě naopak.
Money supply dále roste a to globálně (Austrálie 9,1%, Británie 11,7%, Kanada 7,7%, Dánsko 14,7%, USA 8,1% Eurozóna 7,3%) - takto vypadá boj s inflací v praxi. Úrokové sazby jsou a budou na vzestupu. Centrální banky šlapou na brzdy. Ekonomika globálně začíná jevit známky zpomalování. Tento vývoj jsme ovšem všichni čekali a lepší to nebude.
Prameny:
http://www.ce.cmu.edu/~gdrg/readings/2006/03/21/Hammerschlag_EthanolsEnergyReturnonInvestmentSurveyofLiterature1990-Pres.pdf
http://www.theoildrum.com/story/2006/7/2/205758/5414
http://www.financialsense.com/editorials/duarte/2006/0508.html
http://www.energybulletin.net/17261.html
posted by Thon Taddeo at 12:41 pm
2 Comments:
? Nekolísá produkce obilí díky proměnlivým vlivům počasí výrazněji sama od sebe ? To by pak pokles o 3% ještě nic neznamenal. Pokud je světová produkce obilí víceméně stabilní, tak už i ty 3+1% je velké číslo. Je dobře, že si chci začít svoje potraviny pěstovat sám.
A co ty ostatní? Nemaslíš že se na tebe vrhnou?? Budeš se muset dobře zabezpečit.
Post a Comment
<< Home