Saturday, February 25, 2006

Nadcházející krize

Varování ohledně nadcházející krize je založeno na analýze rozhodnutí jejích dvou klíčových protagonistů, tzn. USA a Íránu.
Na jedné straně je tu íránské rozhodnutí otevřít v Kishi první ropnou burzu v eurech přístupnou všem producentům ropy v regionu a to s platností od 20. března 2006. Na druhé straně je to rozhodnutí American Federal Reserve Bank přestat zveřejňovat index M3, který je nejspolehlivějším indikátorem množství dolarů obíhajících ve světě a to s platností od 23. března 2006.

Tato dvě rozhodnutí jsou mimo jiné ukazatelem, příčinou a následkem historického přechodu od světového řádu vytvořeného po 2. světové válce a nové mezinárodní rovnováhy rodící se od zhroucení SSSR. Jejich dosah, stejně jako simultaneita uvolní všechna napětí, slabosti i nerovnováhy nahromaděné v mezinárodním systému za více než dekádu.

Vědci a analytici sdružení v LEAP E2020 identifikovali 7 souběžně probíhajících krizí, které skrze americká a íránská rozhodnutí jež budou učiněna v nadcházejících týdnech března 2006, vyústí v krizi s působností v planetárním měřítku a s dopadem v oblastech politiky, ekonomiky a finančních systémů, stejně jako velmi pravděpodobně i v oblasti vojenské.

1. Krize důvěry v dolar
2. Krize způsobená nerovnováhou rozpočtu USA
3. Ropná krize
4. Krize amerického vedení
5. Krize arabsko-muslimského světa
6. Krize globálního vedení
7. Krize evropského vedení

Interpretace události: Vznik íránské ropné burzy v eurech

Březnové otevření íránské ropné burzy v eurech bude znamenat konec monopolu amerického dolaru na globálním ropném trhu. Pravděpodobným důsledkem budou změny mezinárodního měnového trhu způsobené možností zemí produkujících ropu prodávat tuto komoditu také v eurech. Jednoduše řečeno to znamená, že nižší počet ekonomických hráčů bude potřebovat a používat dolar.

Tento vývoj tak povede k oslabení důležitosti dolaru jako mezinárodní rezervní měny a skrze to k dlouhodobě postupujícímu oslabování americké měny, zejména proti euru. Nejkonzervativnější odhad hovoří o 1,30 dolaru za 1 euro koncem roku 2006. Pokud ovšem krize nabude rozsahu předpokládaného touto studií, není už odhad 1,70 dolaru za 1 euro v průběhu roku 2007 nadále nerealistický.

Interpretace události: Konec zveřejňování makroekonomického indikátoru M3

Konec publikování monetárního úhrnu M3, rozhodnutí, které velmi tvrdě kritizovala řada ekonomů a finančních analytiků bude mít za následek ztrátu transparentnosti týkající se vývoje objemu dolarů v oběhu ve světovém měřítku.
Již po několik měsíců M3 výrazně roste, což naznačuje, že Washington zrychlil uvádění nových peněz do oběhu. Nový prezident US Federal Reserve B. S. Bernanke pak sám sebe označil za příznivce tohoto postupu. Velmi zajímavá je také korelace růstu M3 a Dow Jones Industrial Average (DJIA).
Vezmeme-li v úvahu, že pokles dolaru vyústí v rozsáhlé prodeje amerických cenných papírů, držených vlastníky v Asii, Evropě a v ropu produkujících zemích, LEAP E2020 předpokládá, že americké rozhodnutí přestat publikovat index M3 má za cíl krýt americká rozhodnutí uvedená do praxe během minulého roku, tak dlouho, jak to jen bude možné.
Odstranění indexu M3 ukazuje způsob myšlení odpovědných autorit v USA a v mezinárodních finančních institucích, které místo, aby se pokusili krizovou situaci řešit, raději si zvolili odstranění na nepříjemnou realitu poukazujícího indikátoru.

Interpretace opotřebovávacího faktoru: Vojenská intervence proti Íránu

Írán zaujímá v současné krizi významnou geo-strategickou pozici. Může výrazně omezit zásobování Asie a Evropy ropou blokádou Hormuzské úžiny, má také možnost eskalovat probíhající konflikty v Iráku a Afghánistánu.
Vedle těchto aspektů, je dalším problémem rostoucí nedůvěra k Washingtonu. Případná vojenská intervence USA proti Íránu se v Evropě nesetká s podporou veřejného mínění. Fakticky lze očekávat pravý opak. Způsob, jakým byla zdůvodněna invaze do Iráku a zejména chybějící důkazy pro její oprávněnost velmi podryly důvěryhodnost USA. Evropští politici budou nuceni poslechnout hlas veřejného mínění a zdržet se jakékoliv vojenské akce proti Íránu.
Růst cen ropy, který by nevyhnutelně provázel íránskou intervenci, povede asijské země s Čínou na čele k tomu, aby proti takové akci vystoupili, čímž donutí USA (nebo Izrael) k samostatnému zásahu bez souhlasu OSN. Tím se ke krizi ekonomické a finanční, přidá krize diplomatická, navíc spojená s eskalací vojenského napětí.

Některé předpokládané efekty systémové krize

Tento evidentně nenáhodný souběh amerických a íránských rozhodnutí, je rozhodujícím stádiem startujícím systémovou krizi, která bude znamenat konec mezinárodního pořádku ustaveného po 2. světové válce a bude charakterizována poklesem ceny dolaru, tlakem na euro směrem nahoru, výrazným zvýšením cen ropy (nad 100 dolarů za barel), dalším zhoršením situace USA a Velké Británie na Blízkém východě, rozpočtovou, finanční a ekonomickou krizí v USA, zcela srovnatelnou s krizí z roku 1929, z toho plynoucí velmi závažné ekonomické důsledky pro Asii, zejména Čínu, ale také pro Velkou Británii, náhlé zastavení globalizačního procesu, zhroucení transatlantické osy.
Pro soukromé osoby je volba jasná. Americký dolar už dále není bezpečná měna. V posledních letech stále rostoucí cena zlata ukazuje, že tento trend amerického dolaru už mnoho lidí zaznamenalo a reaguje na něj.

Výhledové dopady posledního týdne v březnu 2006 na „Západní svět“ budou srovnatelné s účinky pádu Železné opony na „Sovětský blok“.

Je-li tato předpověď tak přesně datovaná, je to proto, že analýzy LEAP E2020, které vycházejí ze všech představitelných scénářů docházejí k tomuto jedinému závěru. Kolektivně míříme k nexu, který je s největší pravděpodobností nevyhnutelný, ať již budou následovat jakékoliv akce zúčastněných subjektů.
Kurs událostí by teď mohla změnit pouze okamžitá a přímá akce ze strany administrativy USA, jejímž cílem by bylo na jedné straně zabránění vojenské konfrontace s Íránem, na druhé straně pak opuštění konceptu monetarizace amerického dluhu. Z pohledu LEAP E2020 je však zřejmé, že nejenže taková akce nebude současným vedením ve Washingtonu iniciována, ale že toto vedení se už rozhodlo zcela opačně, totiž řešit své finanční a ekonomické problémy na úkor zbytku světa.
Z tohoto faktu by pak měly vyvodit okamžité závěry zejména evropské vlády.

Původní metody LEAP E2020, umožnili této skupině odhadnout a publikovat zejména nástup těchto událostí: V roce 1988 blížící se konec Železné opony, v roce 2002 vývoj v Iráku po americké invazi a postupnou ztrátu důvěryhodnosti USA na mezinárodním poli, v roce 2003 neúspěch referenda o Evropské ústavě. Metodologie skupiny při předvídání „systémových zlomů“ je nyní velmi dobře etablována. LEAP E2020 považuje za svou povinnost, jak vědeckou, tak občanskou sdílet tyto závěry s občany, stejně jako s za rozhodování odpovědnými osobami. Znalost budoucího vývoje by měla umožnit jednotlivcům, stejně jako firmám a státům podniknout příslušná opatření zaměřená na omezení dopadů krize.

Prameny:
http://www.europe2020.org/en/section_global/150206.htm
http://www.energybulletin.net/12463.html
http://safehaven.com/article-4108.htm
http://en.wikipedia.org/wiki/Iranian_Oil_Bourse

2 Comments:

Anonymous Anonymous said...

Tato zmiňovaná krize jednou přijde, ale těžko se odhaduje kdy. Viz. známý filmový výrok "Dávám bolševikovi rok, maximálně dva." (To se psal rok 68 a ještě dalších 21 let tady vydržel). Nebo naopak CIA na konci 80-tých let předpověděla že se východní blok minimálně po příští generaci nerozpadne a přitom se to pak stalo během pár měsíců.

Nesmí se zapomínat, že při pádu dolaru o 30-50% oproti dnešní situaci - tj. 60 USD za barel bude cena 80-90 USD za barel vlastně znamenat stejnou cenovou úroveň ropy pro zákazníky platící v Eurech.

9:58 am, February 28, 2006  
Anonymous jezisikriste said...

Autore uzivate mozek? Jak muze ropna burza v kde se teoreticky protoci denne POUZE 200 milinu dolaru tedy respektive ekvivalent v eurech ohrozit dolar? Vice takovych pseudoekonomu ....

11:47 pm, March 26, 2006  

Post a Comment

<< Home