Monday, January 05, 2009

Databáze megaprojektů a budoucí produkce ropy (aktualizace - listopad 2008)

Během roku 2009 bude ztraceno mnoho snů a mnoho do té doby samozřejmých věcí zmizí do nenávratna. Čeho bychom se měli obávat je chvíle, kdy se velké množství lidí nebude schopno vypořádat s vizí budoucnosti, ve které mají prakticky všeho méně. Reakce řady mladých po celém světě, kteří si uvědomí, že naprostá většina z nich nebude moci vést historicky bezprecedentně vysoký životní styl jejich rodičů může být podobně jako v Řecku ostrá a potenciálně násilná. Miliony a miliony občanů západního světa, kteří se nyní cítí zajištěni a stojí na prahu důchodového věku v očekávání přiměřené penze mohou během příští dekády zjistit, že se jim tenhle sen rozplývá před očima. Obě skupiny si budou myslet, že na své požadavky a na uspokojení svých potřeb mají nezcizitelné právo. Důsledkem může být, že spojení „generační konflikt“ získá zcela nový význam.

Na mezinárodním poli uvidíme nárůst obchodních válek v mnoha podobách, protekcionismus, prodlení nebo rovnou neschopnost splácet dluhy a nakonec i další následovníky příkladu Islandu. Jistě se objeví i (marné) pokusy přeměnit deflační spirálu v (hyper)inflační. Začnou se hledat obětní beránci a to jak doma, tak za hranicemi. Vlády budou čelit tlakům, které některé z nich neustojí a padnou. Athény a Bangkog se budou na řadě míst světa opakovat.

Půjčky a útraty vlády USA mezitím prolomily prakticky všechny meze. Ministerstvo financí rozdává peníze daňových poplatníků nejen krachujícím finančním institucím, ale i nefunkčnímu a kolabujícímu automobilovému průmyslu. Prakticky vše co FED a ministerstvo během posledního roku udělaly byly kroky špatným směrem a z dlouhodobého hlediska už tak rozsáhlou krizi ještě prohloubí. To ovšem z pohledu Main Street. Pro elitu z Wall Streetu bylo uděláno maximum možného. Daňové škrty pro bohaté a privatizace zisků a poté socializace ztrát obludných rozměrů. Oligarchie pod pláštíkem demokracie.

Další postup je dávno narýsován. Budou jím další a ještě větší „záchranné“ operace, samozřejmě poskytované na úkor budoucích generací. K tomu můžeme čekat výzvy ke spotřebě a to bez ohledu na fakt, že každý, kdo má prostředky a zdravý rozum, bude šetřit jak se dá, případně rychle mořit dluhy.

Co bylo v roce 2008 jen vzdáleným hřměním ohlašujícím bouři, se během roku 2009 stane zřetelně se blížící hrozbou. Pro rostoucí počet lidí bouřka dorazí s plnou silou poté, co přijdou o práci. Pozice ČR je neskonale lepší než ta USA. Přesto je jasné, že budeme jako exportní ekonomika navázaná na odbyt stejně tak exportní ekonomiky Německa dříve či později tvrdě postiženi. Investice do automobilového průmyslu se ukazují jako fatální chyba. Bezpochyby i tady dojde za několik kvartálů na státní pomoc a „stimulaci ekonomiky“. Nezbývá než doufat, že tyto peníze nepůjdou stejně chybným směrem jako v USA. ČR si do budoucna nemůže další chyby dovolit, protože jejich cena prudce poroste. Pokud by měly být nějaké prostředky vydávány, tak především na projekty energetických úspor a posílení, modernizace a elektrifikace systémů veřejné dopravy. Okamžitá iniciace dostavby Temelína by měla být přes všechna současná a budoucí omezení jaderné energetiky taktéž prioritou.

V ropném sektoru stojí za připomenutí aktualizace budoucí produkce ropy provedená Samuelem Foucherem (“Khebab”) a Tonym Eriksenem (“ace”). Vzhledem k tomu, že v důsledku krize se „mapa“ v tomto ohledu rychle mění k horšímu, jsou závěry z konce listopadu z mého pohledu optimistickou variantou.

Databáze megaprojektů ve Wikipedii uvádí pro období 2008 – 2015 zatím 25.7 mbd nových kapacit, přičemž tento údaj zahrnuje GTL/CTL a vynechává biopaliva. WEO 2008 z toho uvádí 16.3 mbd. Není pravděpodobné, že výše uvedené nové kapacity budou realizovány v plném objemu.

Následující graf 1 uvádí aktualizaci nových kapacit. Pokles očekávaného objemu nové produkce je počínaje rokem 2009 zřejmý. Graf 1 obsahuje také 15 mbd produkce z odhadovaných a zatím neschválených budoucích projektů (zejména v zemích jako Irák, Brazílie, USA (Mexický záliv), Saudská Arábie, Kanada (ropné písky) a Rusko), včetně dosud nenalezených polí (Unsanctioned/YTF – Yet To Be Found).

Graf 1 – Nové těžební kapacity podle Databáze megaprojektů (včetně zatím neschválených budoucích projektů i možných projektů na dosud nenalezených polích)

Graf 2 zahrnuje scénář možných nových kapacit tekutých paliv, který je založen na Databázi ropných megaprojektů. Čisté nové kapacity v roce 2009 jsou předpokládány v minimální výši a reálně budou mít pravděpodobně negativní hodnotu. Negativní „růst“ je predikován i v letech 2010 a 2011. Biopaliva nejsou zahrnuta a mohou tak částečně kompenzovat propady. I přes tyto údaje však lze očekávat pokračovaní peak plató a tedy zhruba stagnující produkci i v následujících dvou letech.

Graf 2 - Scénář možných nových kapacit tekutých paliv, který je založen na Databázi ropných megaprojektů (modře - hrubé nové kapacity, zeleně - deplece -5% ročně, hnědá - čistá nová kapacita)

Pro srovnání uvádím scénář možných nových kapacit tekutých paliv, který je založen na Databázi ropných megaprojektů (modře - hrubé nové kapacity, zeleně - deplece -4.5% ročně, hnědá - čistá nová kapacita) z července 2008.

Pokračování plató naznačuje i Eriksenův graf zahrnující produkci a poptávku po tekutých palivech a cenu ropy do konce roku 2012.

Graf 3 - Produkce (červená) a poptávka (černá) po tekutých palivech a cena ropy (zelená) do konce roku 2012

Jak jsem již uvedl, je nutné považovat prezentované údaje za optimistickou variantu. Postupné přehodnocování uvedených dat směrem dolů je pravděpodobné. Nové projekty v Kanadě, Brazílii, Rusku a jinde jsou odkládány nebo zcela rušeny, ty již schválené pozastavovány. Komplexita systému, kde stále existují fyzické prostředky, ale nedostává se jejich sociální inkarnace v podobě nezbytných financí si vybírá svou daň. Výhled je v této oblasti negativní. Pozitivem je jen snižování poptávky, i když toto snížení nedosahuje nijak závratných objemů.

Zdroje: The Oil Drum
The Automatic Earth